Vážený bratře kardinále, jménem svým a jménem celé řady evangelických věřících Vás prosím o pomoc ve věci vyřešení tohoto narůstajícího konfliktu, který může velmi poničit to, co jste i Vy léta budoval na ekumenickém poli.

Zdeněk Eminger chápe můj text jako součást polemiky o knize Štěpána Smolena Cesta na Západ. Správně ovšem konstatuje: „Vojtěch Novotný neříká, na čí straně stojí.“ Neudělal jsem to. Neumím totiž takový postoj zaujmout.

Odpovědět na otázku v nadpisu či její modifikovanou verzi „Obětovat za někoho mši (svatou)?“ ano, či ne není jednoduché. Tak jako se příslušná praxe vyvíjela ve více vrstvách, i odpověď má více vrstev.

Se zájmem jsem si přečetl esej teologa a filozofa Vojtěcha Novotného, který je zároveň děkanem Katolické teologické fakulty v Praze. V jeho analyticky laděném textu jsem pro sebe našel některé zajímavé myšlenky a teze. Jde však o úvahu svou stavbou a stylem, mám za to, určenou dovnitř teologizujícího prostředí. Jeho reakce na článek Norberta Schmidta, resp. Smolenovu knihu „Cesta na Západ“, se v úvodu paradoxně zříká polemiky (ač polemizuje) a ani v detailech nenaznačuje, kde se na každodenní lidské úrovni nachází konkrétní prolnutí.

Bude to dlouhé. Musí být. I když jsem se ve své specializaci otázkami sexuální etiky zabýval, není to obor, který by mě nějak zvlášť přitahoval. Nejsem odborníkem na všechno, mám své limity, mnoho otázek mám nezodpovězených, někde mi chybí přímá zkušenost anebo jsem zas příliš ovlivněn zkušeností druhých a jejich interpretací.