Pro katolickou církev začíná hodně těžký týden. Od 21.–24. února ve Vatikánu bude konat setkání předsedů biskupských konferencí, na kterém se bude jednat o problematice sexuálního zneužívání ze strany duchovních a ochraně dětí v církevním prostředí. V první den setkání, ve čtvrtek 21. února, vyjde kniha Frédérica Martela s názvem Sodoma – pátrání v srdci Vatikánu.

Jednoho rána Adam vstal - a začal nenávidět. Takto prostě popsal Zdeněk A. Eminger klíčový okamžik v životě Adama (Den, kdy začal nenávidět). Příběhy podobné tomu, co prožíval Adam, též dobře znám, ale nikdy bych neoznačila jeden konkrétní den za okamžik zrodu nenávisti. Jeho manželka Eva sice dokázala ukázat na den, který považovala za rozhodující změnu v životě Adama. Onen den byl však zásadní pro Evu, ne pro Adama.

Na slovenské konzervativní politické pravici jsme v těchto týdnech svědky zajímavých posunů. Dosavadní vůdčí subjekt tohoto proudu, Křesťansko-demokratické hnutí (KDH), prochází od března 2016 zásadními změnami. Tedy od doby, kdy jej potkal v parlamentních volbách stejný ostud jako u nás KDU-ČSL v roce 2010, tj. vypadnutí ze zákonodárného sboru.

Ráda bych reagovala na článek teoložky Lucetti Scaraffie, která dává do souvislostí zneužívání a strach z tělesného kontaktu i jednoduchého dotyku, pohlazení. Doteky jako takové patří k řeči těla. Vůbec nemusí mít sexuální kontext. V dnešní době, kdy se o sexu mluví jako o chlebu, kdy se na internetu probírají ložnicové detaily, se paradoxně bojíme jakéhokoli dotyku, aby nemohl být špatně vykládán. Za chvíli se budeme obávat i podání ruky.

Vlivem skandálů se zneužíváním se dotyk už před pár lety stal pro kněze a řeholníky nepoužitelným prostředkem styku s dětmi a ženami. Tím, že někomu upíráme možnost použít dotyk jako formu komunikace, se stává skoro nemožné zapojit schopnost dotyčného subjektu zakoušet reciprocitu vztahu, intimitu, identitu druhé osoby – v podstatě hlubokou skutečnost lidského vztahu.