S Martinem C. Putnou o jeho kauze s prezidentem Zemanem. "Jde jednoznačně o střet občanské společnosti a mocenské arogance, to je celé. Já jsem se stal jenom náhodnou záminkou," uvedl pro Christnet.eu. Dále mluví o ceduli "Katolické buzny zdraví Bátoru". "Smyslem toho záměrně provokativního transparentu bylo říci: Vážení homofobové, my se vás nejen nebojíme, nýbrž my si z vás naopak děláme legraci. Tedy neodpovídat na nenávist nenávistí, ale lehce ironickým pozdravem," říká M. C. Putna.

K ohlášenému záměru Miloše Zemana  nejmenovat doc. M. C. Putnu profesorem se vyjádřili i někteří církevní hodnostáři. Opat Pojezdný prezidentovi řekl, že se mu jmenování Putny nelíbí a nepřímo se vyslovil i kardinál Duka. Nyní přinášíme vyjádření kardinála Vlka.

Kdo je papež František, hlava katolické církve, o které téměř nikdo nic neví? Do jaké situace v církvi vstupuje, co jej bude determinovat a kde jsou jeho možné významné úkoly? To jsou jen některé otázky, na které se snaží nalézt odpověď kniha Simona Biallowonse.

V prvních květnových dnech se v německém Hamburku konal evangelický Kirchentag. Přístavní město má neopakovatelnou atmosféru. Od počátku novověku byl Hamburk kosmopolitním městem a pro tisíce Čechů branou do světa, zejména do Ameriky.  Za války též zažilo snad nejhorší ze spojeneckých náletů. 28. července 1943 doslova lehlo popelem a při náletu zahynulo 35 000 lidí. Ve vojenském prostředí se ujal termín „hamburgizovat“, naznačující, že město bylo totálně srovnáno se zemí. Také na Kirchentagu si 70. výročí této události připomenuly stovky diváků inscenace Benjamina Brittena Válečné rekviem.

V Jeruzalémě končí týdenní svátky stánků (v. 2). Židé se před Hospodinem poradovali ze sklizených úrod a prosili za nový déšť. A právě v tu chvíli – kdy končí sváteční bohoslužby – se Ježíš v chrámě postavil, aby ho všichni viděli, a volá, aby ho všichni slyšeli, abychom ho i my dnes slyšeli, aby ho i dnes všichni lidé slyšeli: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!“