Kolik z nás říká o svém faráři (a nemusí jít jen o římsko-kat., ale i řecko, protestanty): „je to můj kámoš, jdu s ním rád na pokec, do kina, na večeři či pivo nebo víno“? Jak vlastně dobře známe osoby, které nás mají duchovně vést? Kteří nám dávají rozhřešení, kárají či povzbuzují ve zpovědnici, kážou o životě či smrti, lásce a utrpení?

Zákrok Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu provedený 25. dubna na různých místech setkávání muslimů v Praze vyvolal v české společnosti rozporuplné reakce. Přinášíme Vám některé z nich, včetně vyjádření Tomáše Halika.

Doslova smršť ohlasů způsobil fragment dokumentu s bývalým ministerským předsedou. Ve své podstatě nezajímavé a nekonkrétní vyjádření dostalo svůj náboj ve zmínce o „přijetí Krista”. Co to je a co to znamená?

Křížem krážem po českých cestách se rozkřičely transparenty: „Revolta! Reflexe! Restart! Reinkarnace!“ Poté dokřikly: „Reynek! Génius, na kterého jsme měli zapomenout.“ Pozvánky pak násobí křik: „Výpravný průvod křížové cesty s kardinálem Dominikem Dukou ve stopách Ježíše Krista. Prožijete slavnost v Čechách dosud nevídanou."

Včerejší den byl vůbec první v dějinách, kdy jsou během jediného obřadu prohlášeni za svaté dva papežové – Jan XXIII. a Jan Pavel II. Toto podvojné svatořečení je "pokusem vyjádřit jednotu mezi liberálním a konzervativním křídlem univerzální církve,“ napsal prominentní vatikanolog John Allen junior.