I když se nacházíme na území České republiky, tak to tak v době adventu a vánočních svátků rozhodně nevypadá. Místo toho, aby na nás dýchaly české vánoční zvyky, tak na nás všude číhá komerční americký Santa Claus, vytvořený ve třicátých letech jako reklamní nástroj výrobce nápojů.

Ne vrah, ale zavražděný je vinen.“ Tento název novely Franze Werfela se mi vybavil, když se minulý týden začalo v různých ouřadech a komisích, jakož i v různých médích s vážnou tváří řešit, zda je dílo Tomáše Halíka dostatečně vědecké.

Zprávu veskrze unijního dosahu, totiž že se v Německu začalo počítat se třetím pohlavím, zapomněl už celý jeden měsíc. Právě na začátku listopadu se začalo psát - a diskutovat - co bude znamenat německá vstřícnost pro přirozené okolí tohoto lídra starého kontinentu. A po necelém týdnu řečí bylo ticho.

Zásadním zlomem v dosavadním vývoji vztahů mezi církví a státem v západní tra­dici byla Francouzská revoluce a události, které ji provázely. Zpočátku vývoj nena­svědčoval hluboké roztržce, právě katolické duchovenstvo stálo u vzniku samotné revoluce, chápané jako snaha reformovat francouzskou společnost.

V České republice stačí málo. Třeba jen to, že se začne vydávat ukradený majetek církvím, okamžitě spustí vlnu závisti a nenávisti.