Petr Glogar, převor kláštera Fortna, prošel dobrodružnou duchovní cestou, jež ho vedla od působení mezi salesiány až k přijetí řeholního života u karmelitánů. Na svém kontě má bohaté duchovní i akademické zkušenosti, o které se s námi neváhal podělit. Otevřel nám brány do prostoru, v němž se duchovní hodnoty stávají mostem ke všem, kdo hledají smysl ve víře a jejím společném sdílení.

Tato slova píšu s váháním, nikoliv s radostí. Již proto, že profesor Halík byl mým učitelem a moje tradice káže mít učitele v trvalé úctě. Se vší úctou však musím napsat, že se pan profesor Halík v několika ohledech mýlí. Již nadpis jeho příspěvku „Politika „zub za zub“ odporuje evangeliu i zdravému rozumu“ sugeruje zavádějící úvahy.

Události posledních týdnů potvrzují slova papeže Františka o již probíhající třetí světové válce. Otevřela se nová fronta této války, konflikt ve Svaté zemi. Tyto události prožívám velice bolestně. Ano, v tomto konfliktu stojím na straně Izraele, ale nikoliv na straně jestřábů. 

Nejen v souvislosti s kauzami sexuálního zneužívání v rámci církve, se objevuje volání po další profesionalizaci kněží, po povinných supervizích, stejných pravidlech pro vztah kněží a věřících, jako je tomu u jiných pomáhajících profesí. Lze ale vůbec srovnávat sociální pracovníky a kněze? Existují nějaká profesní pravidla? A co je to vlastně církev? O tom jsme si povídali s Markem Jargusem – knězem, terapeutem a supervizorem.

Proděkan Katolické teologické fakulty Jakub Jinek se pustil do bitvy s Etickou komisí Univerzity Karlovy. Jinek se prezentuje jako oběť nespravedlivého procesu a komisi přirovnává k revolučnímu tribunálu či akčnímu výboru. Jinkův kolega Jakub Kříž jde ještě dál a píše, že Etická komise jedná neeticky a nespravedlivě a respektuje „procesní práva obviněných méně než středověké soudy“.