Když se mluví o strategii kanonizací a blahořečení, obvykle se nám vybaví papež Jan Pavel II., který za svůj pontifikát kanonizoval více mužů a žen než všichni papežové před ním. Jednalo se o součást vědomé pastorační strategie, která nechtěla vyhradit téma svatosti pro elitu, ale využít ho jako orientační prostředek pro křesťany všech vrstev a profesí. Jan Pavel II. však nebyl prvním papežem 20. století, který využil kanonizace jako součást strategie mobilizace věřících. Před ním používal tento prostředek v době totalitních ideologií zejména Pius XII.

Kniha spisovatele, básníka, redaktora a muže mnoha dalších profesí a talentů Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ je jedním z nejsilnějších básnických prožitků nad posledními dny a smrtí milovaného člověka i nad okamžiky, kdy se po mnoha letech najednou probouzí sám.

V uplynulých týdnech přinesl deník Alarm sérii reportáží o duchovním a sexuálním zneužívání v katolické církvi. Texty Apoleny Rychlíkové otvírají minimálně tři důležitá témata. Jednak upozorňují, že sexuální a duchovní násilí není pouze záležitostí kněží, dále ukazují, jak moc je zneužívání prostoupeno různými sférami katolické církve a konečně texty definují, jak vypadá duchovní zneužívání.

Teologové a teoložky z celého světa jednali tři dny v Římě na téma synodalita. V řadách přednášejících byli i zástupci univerzit německého jazykového prostoru, mezi nimi Thomas Söding. Bochumský teolog byl viceprezidentem německého katolického reformního projektu Synodální cesta završeného letos v březnu. V interview mluví o mezinárodních reakcích na svou přednášku o problémech v německo-římských vztazích a o tom, jak tyto problémy řešit. 

Kniha Kateřiny Tučkové Bílá Voda představuje velice dobře řemeslně zpracovaný román, který eklesiologicko-sociologicky otevírá zásadní otázku, totiž jakým způsobem se současná katolická církev vypořádala s fenoménem Koinótés, respektive, jaké jeho sentimenty můžeme stále ve společnosti nalézt.