Ten, kdo se již setkal s literárním dílem a životními příběhy spisovatele a překladatele Jiřího Langera a básníka Jiřího Ortena, ví, že část jejich uměleckého odkazu obsahuje vrstvy, které mají svůj cenný náboženský obsah. A není toho obsahu málo a není v něm nic, co by plulo po povrchu velké náboženské poezie, teologie a prózy.

Román Bílá voda má skoro 700 stránek. Vůbec se nedivím, že autorka na svém díle pracovala celých deset let a že zahodila dvě verze. Kateřina Tučková napsala román, ne reportáž. Není to lehká četba a někomu může připadat i kontroverzní.

Neospravedlnitelný barbarský útok ruské armády na Ukrajinu, který trvá již 100 dní, vyvolal v Česku vlnu solidarity. Demonstrace na podporu nezávislé Ukrajiny doprovázely sbírky na humanitární i obranné účely. Statisíce uprchlíků z Ukrajiny našly v Česku dočasný, ale možná i trvalý domov. Jedna z priorit nadcházejícího českého předsednictví – Evropa soudržná a solidární – je aktuálnější než kdy dřív.

Diskuze, která se na Christnetu rozvinula pod prvním příspěvkem na dané téma, mi přišla natolik dobrá a inspirující, že považuji za užitečné k původnímu textu ještě přidat pár odstavců.

V debatách na sociálních sítích jsem zaregistrovala chybějící povědomí o mučednicích, řeholních sestrách i laičkách, které byly před smrtí znásilněny a později byly blahořečené, případně, u kterých proces blahořečení probíhá či se připravuje. Vybrala jsem proto několik příběhů, s kterými bych ráda seznámila čtenáře.