Zatímco „nevěřící“ tátové v červnu slavili Den otců, v římskokatolické církvi proběhl svátek otců bez povšimnutí. Přesto se i v české církvi něco mění. Ledy se hýbou.

Pod léčebnou hypnózou rozumíme verbální i neverbální působení terapeuta na pacienta, který se nachází ve stavu transu. Může se jednat o přímé slovní jazykové sdělení, anebo o mluvu prostřednictvím podobenství, alegorií, metafor, hyperbol atd., kterými se i Ježíš obracel na své posluchače.

Se zájmem jsem si přečetl úvahu Marka Váchy Milí katoličtí publicisté, která v okruhu mých přátel vyvolala menší zděšení. Kromě jedné důležité skutečnosti, na kterou bych chtěl reagovat, mě zaujala změna Váchova dlouhé roky používaného narativu.

V minulých dnech papež František přidal k mnoha inspirativním křesťanům s oficiálním puncem i Roberta Schumana (1886–1963). Proč právě jeho? Zvláště když katolická církev jen málokdy vyzdvihuje politiky mezi ctihodné, blahoslavené či svaté?

K čemu vede současná pastorace? Je vedena snahou získat jednoho nového věřícího (srov. Mt 23, 15) a zaháčkovat ho do subkultury angažovaných křesťanů, nebo spíše pomáhat lidem na cestě spojení s Kristem a na cestě následování Krista, které by bylo natolik existenciálně hluboké, že by vytrvalo přes všechny obtíže a změny, které lidský život přináší?