Náboženská svoboda v Norsku se zdá být ohrožena ve jménu „nejvyššího zájmu dítěte“. Zní to orwellovsky, ale taková se dnes zdá být praxe v dnešním Norsku. Křesťanské rodině manželů Mariuse a Ruth Bodnariu, hlásícím se k letniční větvi evangelikálního křesťanství, bylo Barnevernetem odebráno jejich pět dětí.

Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský se před několika dny vrátil z pozorovatelské mise na Kubě, kde zmonitoroval, v jakém měřítku dochází k porušování lidských práv a jak jsou na tom tamní křesťanské církve. Magazín Christnet.eu přináší exkluzivně několik jeho postřehů o situaci církví.

Osudné 11. září 2001 se stalo v mnoha ohledech přelomovým momentem. Představovalo probuzení ze snu o demokratické budoucnosti. Nevím, jak se budou o dnešní době učit generace po nás, ale nejspíše nebudu daleko od pravdy, když zde napíši, že jím začalo 21. století.

Podle komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné prý: „Dnes už nepotkáme neohrožené rytíře vedené křesťanskou elitou bojující za ochranu slabých.“ Paní europoslankyně dále píše: „Křesťanská elita se zdá být nahrazena tvrdým kapitalismem a Bible sbírkou zákonů o církevní restituci.“ Rád bych svoji kolegyni vyvedl z omylu a měl bych pro ni zároveň jednu dobrou zprávu: Křesťanské církve ve světě i v Česku totiž uprchlíkům opravdu pomáhají.

Nedávno jsem měl možnost navštívit zařízení Charity ve Znojmě. Po zkušenosti s děsivými a srdcervoucími případy násilného přetrhávání rodinných vazeb v Norsku a dalších zemích jsem byl velmi příjemně překvapen tím, jak tamní Charita pracuje se sociálně slabými rodinami.