Lustrační zákon se narodil v letech 1991 a 1992. Porodila jej pochopitelná snaha ochránit výsledky Sametové revoluce roku 1989. Ale jak se k němu postavit dnes, ptá se kazatel Daniel Kvasnička.

To je přesná citace facebookového vlákna jednoho ze současných poslanců hnutí ANO. A má pravdu. Jenže - abychom si rozuměli - prezident právě takovým je.

Nic nepomohlo tak zřetelně osvětlit fenomén odpuštění jako nedávný skon Nelsona Mandely. Pro některé byl teroristou. Byl jím? Byl. Pro jiné byl ikonickým hrdinou smíření. Byl jím?

Zprávu veskrze unijního dosahu, totiž že se v Německu začalo počítat se třetím pohlavím, zapomněl už celý jeden měsíc. Právě na začátku listopadu se začalo psát - a diskutovat - co bude znamenat německá vstřícnost pro přirozené okolí tohoto lídra starého kontinentu. A po necelém týdnu řečí bylo ticho.

Více než měsíc před volbami jsem ve své úvaze hovořil o hysteriích, které přijdou. V pondělí jsem jel po čtvrté do práce a zoufale jsem svíral zuby a volant, protože jsem slyšel v Radiožurnálu kardinála, kterému ujely nervy. Bylo mi jasné, že se rozčilený kardinál bude někomu hodit.