Tvůrci seriálu Chalífát představují mnohavrstevný pohled na problém muslimské radikalizace ve Švédsku. V pouhých osmi dílech nabízejí plastický obraz, který zdaleka není černobílý. Můžete svůj pohled omezit výhradně na nebezpečí zradikalizovaných fanatiků a soustředit se pouze na akční stránku neumožňující v podstatě odtržení zraku od monitoru. Bylo by však škoda zůstat jen u této roviny. Seriál nabízí mnohem více.

Profesor Sousedík se v příspěvku Pojem „přirozenosti“ v současné filozofické a teologické diskusi ohradil proti kázání prof. Tomáše Halíka, ve kterém kazatel označil neměnnou lidskou přirozenost za historický konstrukt. Prof. Sousedík zdůraznil, že naopak pojem neměnná lidská přirozenost je nutným předpokladem jeho katolického, křesťanského vyznání. Současně vyzval k další diskusi.

Ptáčník nabarvil ptáčeti křídla a vypustil jej zpátky na svobodu. Ptáček se chtěl vrátit zpátky do svého hejna, ale ostatní ptáci ho kvůli jeho odlišnosti uklovali. Ptáčník pozoruje marný boj a pak s uspokojením prohlíží krvavé rány na drobném tělíčku. Nabarvené ptáče je symbolem odlišnosti, která nemá šanci přežít. Takovýmto nabarveným ptáčetem je i malý kluk, hlavní protagonista románu Jerzy Kosińského.

Mezi těmi kumpány v hospodě Severka pravidelně vysedává také farář. Vlastně to žádný farář není, protože je exkomunikovaný. Místní borce tento fakt nijak nevzrušuje, protože oni sami jsou také z okraje společnosti. Svým příběhem dokonale zapadá mezi místní sešlost. Květoslav Toman, jak se kněz z populárního seriálu jmenuje, má k alkoholu blíž, než je zdrávo. Což zřejmě vysvětluje, proč mu byl uložen církevní trest.

Ano, není slyšet, a to tam, kde by měl být slyšen nejvíc. Nevinná křesťanka je odsouzena k trestu smrti. Všichni pokojní muslimové společně se všemi, kdo obviňují svět z islamofobie, by měli povstat a říct, tento rozsudek je v rozporu s naší vírou.