Zatímco v americké katedrále Neposkvrněného početí ve Washingtonu D.C. probíhalo svatořečení Junípera Serry, slavného zakladatele františkánských kalifornských misií, vylil někdo na jeho sošku v domovské Kalifornii černou barvu. Stalo se tak v bývalém centru misií založeném přímo Serrou, v městečku Carmel-by-the-Sea, kde se rovněž nachází hrob novopečeného světce.

Když papež František v minulých dnech navštívil Spojené státy, připomínalo to vystoupení mezinárodní celebrity. Hlava katolické církve se sešla s prezidentem Obamou, historicky poprvé promluvila před celým Kongresem, vystoupila před Valným shromážděním OSN a hned dvěma jazyky, anglicky a španělsky, hovořila na různých místech s věřícími, dětmi nebo vězni. V euforii nad průběhem návštěvy a papežovým mimořádně lidským chováním jako by na okamžik také ožila americká katolická církev.

Těžko říct, jak ta stavba působí na náhodného turistu. Je to obří aquapark? Poněkud nepovedená historická replika? Šalamounův chrám, jak se nazývá v současnosti největší církevní stavba Brazílie, totiž určitě nevypadá jako jakýkoli křesťanský svatostánek.

Nefalšované náboženské obrození, jež ostrovní stát prožívá v souvislosti s již více než dvacet let trvajícím procesem uvolňování ateistického charakteru režimu, se však zdaleka nejvíc neprojevuje v katolické církvi. Skutečně dynamickou složkou kubánské společnosti jsou dnes její protestanti, především pak z letničních hnutí, kteří i bez vlivu papežů dávají svou přítomnost stále víc najevo.

Už podruhé tento rok čeká papeže Františka cesta do Latinské Ameriky – 19.–22. září navštíví Kubu. A zdá se, že na „ostrov svobody“ přijíždí v zajímavých časech nejen pro vztahy mezi kubánským režimem a zbytkem světa, ale také pro pozici dlouhá léta pronásledované katolické církve.