Lenka Karfíková učí filosofii na Evangelické teologické fakultě UK a na Filosofické fakultě UK v Praze, zároveň spolupracuje s Cyrilometodějskou teologickou fakultou UP v Olomouci. Jejím hlavním zájmem je křesťanské myšlení pozdní antiky a středověku. V následujícím rozhovoru jsme jí položili několik otázek, které by mohly oslovit jak křesťanskou obec věřících, tak ty, kteří s filosofií a teologií nepřicházejí do denního styku.

Pravidelný čtenář Christnetu a ostatních teologicko-kulturních periodik sleduje nově vydané domácí i zahraniční knihy pod drobnohledem. I proto mu nepochybně neunikl u nás první přeložený titul britského filosofa, teologa, profesora a rabína Lorda Jonathana Sackse, výbor textů O svobodě a náboženství. Třicet šest zamyšlení rabína Sackse nad věčně živými tématy biblických příběhů.

Souhlasím s přesvědčením, že to nejlepší z katolické teologie 20. století vyrostlo z energie a krásy znovuobjeveného a prosvobodnělého jazyka. Druhý vatikánský koncil nespadl z čistého nebe. Byl nevyhnutelnou odpovědí na proměnu světa, církve i jazyka, který si s rubrikálním pojetím latinsky psané teologie pro hrstku vyvolených už nevěděl rady.

Moderní pojetí sportu má vedle nutnosti fyzické a duševní připravenosti jednu důležitou metu a tou je – fair play, jinak řečeno: pravda a zjevnost před sebou a před druhými. Sport, ale v obecném ohledu pohyb, by měl být křesťanskému člověku jednou z cest k všestranné kulturnosti i zúročením svěřených hřiven a talentu.

„Jde o to pochopit, proč jsme na světě: vést o tom rozhovor se sebou samými i s druhými. Je to naprosto výjimečná událost, pomocí její reflexe si uvědomujeme dar, kterého se nám dostalo,“ říká v rozhovoru pro magazín Christnet křesťanský teolog a porevoluční děkan Evangelické teologické fakulty v Praze Jakub Trojan.