Většinou se předpokládá rozdělení rolí v katolické církvi na laiky a kleriky za dané. Klerikové jsou v tomto pohledu členové zvláštního ordo (řádu) v katolické církvi a právě proto mají nezastupitelné a výsostné postavení v oblasti svátostí: bez nich „nelze“ slavit třeba eucharistii. Protože katolickou církev bez eucharistie si lze těžko představit, toto pojetí zřejmě nutně vede k představě, že církev s kleriky stojí a padá: nejsou-li klerici, nemůže vlastně ani řádně fungovat církev.

Kauza kolem částečně zveřejněného dopisu emeritního papeže Benedikta XVI. je jen dalším dokladem, že neobvyklá změna na papežském stolci, která proběhla před pěti lety, stále budí emoce.

„Řeholní sestry jsou vnímány jako dobrovolnice, které můžeme využívat, jak se nám zlíbí, což často vede k uplatňování moci,“ tvrdí řeholnice, která si říká sestra Cécile. Její svědectví otiskl měsíčník Women Church World, který vyšel 1. března spolu s vatikánským deníkem Osservatore Romano.

Jednání mezi Vatikánem a vládou Čínské lidové republiky představují nejdůležitější součást diplomatického úsilí Svatého stolce za poslední desetiletí a není žádným překvapením, že se na západní polokouli setkávají se značným nesouhlasem.

Turecké úřady se 9. února letošního roku pokusily bezprecedentním zásahem zastavit volby nového arménského patriarchy v Istanbulu. Tento akt rozděluje arménské společenství, neboť ne všichni jej přijímají stejně. Petice podepsaná 70 intelektuály žádá opětovné „svobodné a transparentní“ hlasování.