Nevýrazná většina amerických katolíků (52 % versus 45 %) pomohla Donaldu Trumpovi získat Bílý dům.To je věc, se kterou katolická církev ve Spojených státech bude muset žít. Otázka nyní zní, jak katolická církev na toto politické zemětřesení zareaguje.

Nebývá příliš zvykem, aby kardinálové, tedy nejbližší spolupracovníci papeže, samostatně anebo skupinově oponovali viditelné hlavě církve. I proto překvapuje nedávná písemná iniciativa čtyř kardinálů: Brandmüllera, Burka, Caffarry a Meisnera.

Chceme být pevnou zemí, ale otevřenou, beze strachu a provincionalismu. Krev lidí, kteří obětovali své životy v zápasu proti nacismu a komunismu, nás k tomu zavazuje. Buďme pevný národ v pevné zemi, řekl Tomáš Halík 17. listopadu na Václavském náměstí.

Letošní prezidentské klání ve Spojených státech bylo v mnoha ohledech neobvyklé. Hlavní podíl na tom přirozeně měla kandidatura a následná stranická nominace miliardáře a televizního baviče Donalda Trumpa. Mimo jiné svým náboženským profilem má Trump k tradičním republikánům skutečně daleko.

Návštěva papeže Františka ve Švédsku a první společná připomínka reformace nepochybně patří k významným ekumenickým událostem. Generální tajemník Světového luterského svazu Martin Junge ji označil za „ekumenický milník“, předseda papežské rady pro jednotu kardinál Kurt Koch za „nový začátek“. Emeritní pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk mluvil o zázraku. Osobně bych význam této akce hodnotil poněkud střízlivěji.