Ačkoliv náš Pán postavil celý svůj život na otevřenosti, zjevnosti a pravdě, bývá to v křesťanském prostředí jaksi naopak. Zdá se, jako by uzavřenost a skrývání nebyly jen součástí našich individuálních osudů, ale jedinou účinnou strategií, která člověka ochrání od mnoha zbytečných problémů, střetů a napětí. 

S nadcházející cestou papeže Františka do Maďarska a Slovenska, při níž nezavítá do České republiky, si kladu otázku: Kam by asi v dnešní době vyrazil pozemský Ježíš? Je přirozené, že papežovy státní návštěvy mají kromě duchovního i svůj ryze politický a diplomatický status.

Jedním z velkých témat života člověka je zrada, velezrada, prozrazení a zrádcovství. Tak jako činnost prostitutky je považována za jedno z nejstarších „řemesel“, stejně tak můžeme říci, že udavač, donašeč, kolaborant, bonzák, nasazený špión neodmyslitelně patří k dějinám lidstva.

Být dítětem světla není lehké, když jsi dospělý. Děti to umí do chvíle, než jsou vtaženy do světa dospělých. Těší mě každá zmínka přátel o tom, že mohou strávit alespoň kus léta tam, kde to mají rádi a kde je dostatek světla.

To slovo lze vyslovit s odzbrojujícím úsměvem dítěte, které při hraní rozbilo okno, i s vážnou tváří scholastika, který to s úsměvy už moc nepřehání. To slovo je tajemství. Tajemství je svatá věc a člověk by si ho měl hýčkat.