Něco mi Bůh vzal, ale zase mnohonásobně nahradil jinak. Jsem šťastná, že ještě mohu být alespoň trochu prospěšná, že mě někdo potřebuje a to je mým hnacím motorem, říká v rozhovoru mladá prababička a aktivní důchodkyně paní Helena Ryklová.

Ve středu 27. července 2011 byl do nebeského domova odvolán ve svých devadesáti letech John R. W. Stott. Jednou napsal: „Musíme být globálními křesťany s globální misií, protože náš Bůh je globálním Bohem.“ John Stott skutečně globálním křesťanem byl, jak naznačuje i velká dvousvazková biografie jeho života, kterou pečlivě sestavil biskup Timothy Dudley-Smith. Jeho služba přesáhla Anglii, Evropu a postupně se dotkla všech kontinentů.

Včera a dnes mě napadlo zkusit myslet na přátele ještě o něco víc. Zkouším zkoumat lépe, jak mohu být každému blíž. Vlastně nedělám nic zvláštního. Možná ani nic navíc. Prostě k tomu všemu, co mám a jsem, přidávám všechny kolem mě. Dávám jim místo, kus sebe, skrze Toho, který se daroval cele. V tomto okamžiku zvlášť myslím na zesnulého otce arcibiskupa Karla Otčenáška, jehož srdce bylo den co den otevřené pro nefalšované přátelství a vzájemné porozumění. Den co den.

V noci po slavnosti Zjevení Páně roku 2011 zemřel v Liberecké nemocnici jeden z mála kněží, kteří významně zasáhli do církevních dějin poslední generace. Pokud se bude někdo zajímat o to, odkud do malých českých poměrů zavála myšlenka církevního sněmu, dostane se k P. Milošovi Rabanovi. Pokud se někdo podívá na počátky tzv. Husovské komise, dostane se k P. Milošovi Rabanovi. Pokud se někdo dostane do České společnosti pro katolickou teologii, zjistí, že na jejím počátku stál také P. Miloš Raban.

13. listopadu L.P. 2010 zemřel biskup Stanislav Krátký, probošt mikulovské kapituly. Člověk, který hořel pro Krista. Jednou mi jeden velmi známý kněz připomněl při svátosti smíření větu, která vystihuje pravdu o Kristových učednících: „Kdo chce zapalovat, musí sám hořet.“ Byl to žák otce Stanislava, který kdysi v rozhodující chvíli svého života zakusil v přístupu otce Stanislava k němu skutečnou velkorysost, která vítězí nad zákonictvím. Již od svých dětských let jsem se setkával se svědectvím mnohých, jejichž nezažehlé pochodně zažehlo právě hřejivé srdce otce Stanislava, pravého duchovního pastýře, který tak miloval Krista.