Stali se symbolem křesťanské lásky, sebeobětování a mučednictví. O jejich zavraždění islámskými radikály se psali knihy, bylo připomínáno jako důkaz krutosti a nelidskosti islámských radikálů. Dnes s překvapením zjišťujeme, že to možná bylo jinak. Sedm zavražděných trapistů z Tibhirine zůstane jistě symbolem křesťanské lásky a sebeobětování, při tepání islámských radikálů už ale pro ně nejspíše nebude využití.

Zfanatizované veřejné mínění a štvavá mediální kampaň provázely před 110 lety proces, který skončil podle historiků justičním omylem. Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy Anežky Hrůzové, jež se udála 29. března 1899 v Polné u Jihlavy a za niž byl bez přímých důkazů odsouzen k smrti žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i Tomáš Garrigue Masaryk, který nakonec pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Po 19 letech ve vězení za vraždu, která dosud nebyla objasněna, dostal Hilsner císařskou milost, ale rehabilitován nikdy nebyl .

Proces majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi, tedy náprava majetkových křivd komunistického totalitního režimu, dostal od opozice spojené s poslancem Vlastimilem Tlustým velikou ránu. Společná komise vládní a církevní připravila v posledním roce po devatenáctileté tahanici a projevech politické nevůle napravit křivdy minulosti zatím nejlepší návrh řešení. Tento návrh byl pro stát z mnoha důvodů výhodný. Opoziční sociální demokracie spojená s komunisty však projednávání tohoto návrhu záměrně brzdila.

Stát dával v letech 1948 až 2007 církvím podstatně méně ze státního rozpočtu, než by církve získaly za 60 let ze svého majetku, kdyby jim nebyl odejmut. Shodli se na tom experti z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří se dnes účastnili zasedání sněmovní komise pro vypořádání státu a církví. Rozdíl činí podle děkana fakulty Jiřího Schwarze více než 168 miliard korun.