Letos na jaře vyšla kniha Znamení naděje, která velmi otevřeně popisuje českou církev ve světle závěrečného dokumentu plenárního sněmu. Přinášíme rozhovor s autorem, pastorálním teologem salesiánem Michalem Kaplánkem. Kaplánek kritizuje nekonání žádného diecézního sněmu v post sněmovní době, nebo umírají život ve farnostech na vesnicích a malých městech.

Poslední dobou pozorujeme nárůst  psychických onemocnění. Důvodem může být lepší diagnostika, větší informovanost a postupná destigmatizace. Přístup k duševně nemocným se začíná měnit k lepšímu. V křesťanském prostředí však stále převládají předsudky a nevědomost. Proto mě zaujala publikace "Pastorační péče o psychicky nemocné", kterou napsal P. Aleš Opatrný se spolupracovníky. Jejím cílem je ukázat pastoraci psychicky nemocných v širších souvislostech.  

Antiochijský patriarcha syrských katolíků Ignac Joseph III. Younan navštívil v těchto dnech při cestě po Evropě své věřící, kteří sem uprchli. Vysvětil zároveň nového kněze, což dává církvi v diaspoře naději.

S jedním z autorů knihy Katastrofa křesťanů. Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923 Michalem Řoutilem jsme hovořili o tom, proč k tragédii došlo, jakou roli v tehdejších událostech mělo náboženství či stát. A proč podle něj neexistuje žádné poučení z dějin, ale přesto kniha nevyznívá zcela pesimisticky…

V pondělí 23.října si Pán života a smrti zavolal k sobě Františka Beneše, saleziánského kněze. Dvacet šest let pečoval o farnost v Litomyšli. Píšu-li za Litomyšlské, tak jsme v něm měli duchovního otce věřících i nevěřících. A píšu to i osobně. V posledních třech letech, vlastně od začátku mého působení v Litomyšli (jako kazatele Církve bratrské, pozn. red.), jsme stávali vedle sebe jako bratři.