To, že se najednou tolik lidí dovolává „křesťanských hodnot“, bude tedy sotva důsledkem náhlého oživení křesťanské víry. Mnohem spíš je pravděpodobné, že se tu s křesťanstvím zachází velice účelově, říká kardinál Vlk v exkluzivním rozhovoru pro Christnet. Vysloví se mj. i ke  kauze arcibiskupa Bezáka či k neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu.

Toto svědectví je mou nepřímou odpovědí na prolhaný pamflet, kterým se určité kruhy „Přátel Ruska“ snažily formou mého „alternativního životopisu“ na bulvárních proruských serverech – a pak dalších internetových zdrojích-  poškodit mou pověst. Zatímco jejich pomluvy stojí na prokazatelných lžích – a zejména zcela ignorují mé působení v podzemní církvi, které bylo hlavní náplní mého života v sedmdesátých a osmdesátých letech - , zde uváděná fakta lze spolehlivě ověřit.

Už si není třeba zoufat, že o profesorce Růženě Vackové (1901–1982) nenajdeme v knihovnách skoro nic. Spisovatelka a publicistka Milena Štráfeldová vytvořila dílo, jež je důstojnou připomínkou a oslavou ženy, která si to opravdu zaslouží. V těch slovech není ani špetka patosu a nadržování. Jde skutečně o tak úžasný příběh, že by podle něj bylo možné začít točit celovečerní film.

Rozhovor s církevním historikem a knězem Tomášem Petráčkem nad jeho novou knihou – Církev, tradice, reforma / Odkaz Druhého vatikánského koncilu – o dramatickém vztahu mezi náboženstvím a moderní západní společností, důvodech, očekáváních a přínosech 2. vatikánského koncilu, roli Benedikta XVI. při naplňování jeho závěrů i hledání toho, jak žít křesťanství dneška.

Nepíšu životopis, poučné pojednání, ani žádnou literární analýzu – jak bych také mohl? Tolik mi ale vadí ryze česká vlastnost vřele respektovat jen bezpečně mrtvého klasika… Těší mě, že vynikající francouzský spisovatel Milan Kundera mezi námi stále je, přeji tomuto chlapovi, že dodnes tak skvěle vypadá. Začínám vést svůj vnitřní rozhovor s Milanem Kunderou. S teologem Milanem Kunderou.