Katolická církev na druhém vatikánském koncilu znovuobjevila mimo jiné tradiční hodnoty také hodnotu synodality. O Synodální cestě německé katolické církve hovoříme s prof. Julií Knopovou, profesorkou dogmatiky z Katolické teologické fakulty Univerzity Erfurt.

"Jako křesťanská i později postkřesťanská – euroamerická židovsko-křesťanská civilizace vyzkoušela s muslimy za těch takřka čtrnáct století od vzniku islámu snad všechny možné varianty vztahů. Války, imperiální soupeření, pronásledování, soužití, symbiózu kultur, kooperaci, vzájemný respekt. Co si z toho vybereme nyní, to zůstává otázkou,” říká v rozhovoru Michal Řoutil, autor knihy Nevěřící, odejděte!, která mapuje pronásledování křesťanů na Blízkém východě  v severní Africe v současnosti.

Když se řekne Ludvík Kolek, veřejnosti se pravděpodobně vybaví postava architekta, který svým přístupem k sakrální architektuře a krajině snese srovnání v dějinách Moravy snad jen s Giovannim Santinim. Jen místo baroka pracoval s inspirací ve specifickém čtení Le Corbusiera. Patřil mezi nejvýraznější osobnosti gregoriánského chorálu, zakládající členy komunity Emanuel a mimořádné výtvarníky i osobnosti podzemní církve.

„Logika populismu nebo i demagogie je velmi jednoduchá a někdy se s ní setkávám i v prostředí církve. Umět se v tom orientovat není na škodu“, říká v rozhovoru pro Christnet.eu Tomáš C. Havel, kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů).

Ve čtvrtek 20. května oslaví česko-římský teolog, katolický kněz, univerzitní pedagog a spisovatel prof. Karel Skalický 87 let svého života. Jak on, tak i jeho přátelé, studenti a čtenáři vědí, že číslovka osmdesát sedm je v jeho případě číslem, které popírá samo sebe. Nepoznal jsem v životě pracovitějšího a aktivnějšího člověka a teologa, který by svým espritem a dílem dokázal tak účinně oslovovat lidi různých naturelů, spojovat, povzbuzovat a dávat naději.