Po nedávné návštěvě papeže Františka na Kubě by se mohlo zdát, že církve na tomto komunistickém ostrově již nebudou řešit otázku bytí a nebytí a čas jejich svobody se blíží. Opak je však pravdou. Přestože se hodně věcí změnilo, strach věřících z návratu restrikce je stále cítit.

Náboženská svoboda. Ač se to v dnešní době může zdát zvláštní, tento princip nemá v západní civilizaci dlouhou historii a podobně jako jiná občanská práva pochází až z doby vrcholu osvícenství. Zejména prostřednictvím požadavků americké a francouzské revoluce se však v průběhu dvou staletí stal nedílnou součástí dříve výlučně křesťanského světa Evropy a obou Amerik.

Konzervativní katolické křídlo se snaží v průběhu biskupské synody o rodině stůj co stůj poškodit papeže Františka, chce ho oslabit a kompromitovat, řekl listu Repubblica novinář Nello Scavo z katolického deníku Avvenire.

Těžko říct, jak ta stavba působí na náhodného turistu. Je to obří aquapark? Poněkud nepovedená historická replika? Šalamounův chrám, jak se nazývá v současnosti největší církevní stavba Brazílie, totiž určitě nevypadá jako jakýkoli křesťanský svatostánek.

Papež František včera odsloužil svou první mši na Kubě na havanském náměstí Revoluce, v politickém centru země, jemuž vévodí portréty Ernesta Che Guevary a dalších symbolů komunistické revoluce. Spolu s účastníky mše, kterých bylo podle odhadu Radia Vatikán až půl milionu, papeže vítal i obří plakát Ježíše Krista.