Seznamka
Pokušení ... tolik se o něm mluví, píše a káže ... a pokaždé v jiné souvislosti. Je to "cosi" v nás i mimo nás, je to intenzita svodu od stanoviska, které zastáváme, k nabídce, lákadlu či stavu, kterému máme podlehnout, je to "drajf" táhnoucí od - k.
Pokušení se v dnešní médii formované řeči pohybuje ve čtyřech "kulturně-společenských" oblastech: 1. stravování, 2. sexu, 3. politice a 4. náboženství. Kolik jen čteme reklamních claimů typu: Pistáciová zmrzlina - sladké pokušení! nebo: Nežné pokušení pro muže i ženy. - Zavolej! V těchto sloganech se o pokušení nemluví jako o svodu, ale jako o ATRAKCI, o předmětu, který má drajf, o nabídce, která přitahuje - zpočátku jako pavoučí vlákno, později jako tažný provaz. Pokušení k politické moci má také drajf, ne k rozkoši a požitkům, ale k možnosti vládnout, ovládat a profitovat z postavení.
Pokušení je pocit, který je nasměrován k něčemu, co je morální nebo společenské tabu, co je zakázáno nebo přinejmenším nedoporučeno. Pokušení je drajf, který se přetahuje s naší disciplínou, naším morálním stanoviskem, námi zastávanými hodnotami, doporučeními a představami o správnosti, kvalitě a dobru. Kdekoliv tedy pokušení nabyde vlivu a moci, morální supervisor v nás se přetahuje o místo s pokušitelem z venku.
Rabi Assi má pravdu, ale neřekl vše. Drajf pokušení k pojídání nedoporučených lahůdek a k nezdravě vedené "sexosprávě" se vyprázdní ve chvíli, kdy toto tabu přestane být tabu, a co bylo zakázané, nedoporučené a tabuizované je nejen zpřístupněno, ale dokonce doporučeno. A tím, že odtabuizované pokušení v sobě nese reminiscenci na svou původní tabuizaci, účelově z ní profituje i reklama; jako třeba tato: Nežné pokušení pro muže i ženy. - Zavolej! Proč by jinak byla tak přitažlivě svůdná, kdyby v sobě nenesla vzpomínku na téma, které bylo kdysi kontrolováno zákonem, mravní normou či předsudkem?
Výjimkou mezi uvedenými čtyřmi případy pokušení, jak se o něm dnes mluví, je oblast náboženství. Pokušení Ježíše Krista je téma nejen homilií, ale dnes především filmu. Ten mu pomáhá k publicitě. Evangelijní příběh o pokušení Ježíše je natolik známý text, že se navzdory úpadku křesťanství v západních zemí od Evropy po USA stále ještě spolupodílí na významu slova "pokušení", kde jedna strana svádí druhou, zatímco ta ji odolává. Takto chápaný význam do širokého povědomí přechází z popisu vztahu mezi Ježíšem a Satanem, tedy figur, kde jedna ztělesňuje dobro, božství a jistotu, zatímco druhá zlo a destrukci. Ale jak je to s tím evangelijním pokušením doopravdy?
V Mk 1,12-13 čteme, že Ježíš byl Duchem vyveden na poušť, kde peiradzomenos hypo tú Sataná "byl pokoušen Satanem". Sloveso peiradzein a podst. jméno peirasmos se v NZ objevují 33x a podle souvislostí ho ČEP překládá: pokoušet, zkoušet, pokoušet se, pokušení, pokoušení, zkoušení a zkouška. Ačkoliv řečtina má pro "pokušení" a "zkoušku" jeden výraz, překladatelé ČEPu si dávájí záležet, aby odlišili testování-za-účelem-dozvědět-se-víc od svádění-ke-zlému. Jenomže ... Jednota slovesa peiradzein a podst. jména peirasmos zavinila, že z 22 výskytů "pokušení" jen devět (!) odpovídá pokušení ve smyslu svádění-ke-zlému. Zbývajících 13 by mělo mít význam "zkoušky" ve smyslu testování-za-účelem-dozvědět-se-víc.
Chci se vám vyznat, že s těmito zbývajícími 13 překlady slovesa peiradzein a podst. jména peirasmos coby "pokušení" nemohu souhlasit. V rozhovoru s farizeji (Mt 16,1; Mk 8,11; Lk 11,6; J 6,6, etc.) totiž zcela určitě nejde o pokušení, ale ... a teď se držte! o důkaz respektu. Farizeové, tito vynikající učenci a zbožní následovníci Mojžíše a Boha praotců, vyjádřili Ježíšovi velký respekt právě tím, že ho "zkoušeli" (ne "pokoušeli"!), že ho přijali za partnera hodného učené debaty, k čemuž Ježíš celým svým životním stylem odrazoval. Farizeové Ježíše zcela určitě nesváděli ke zlému jako Satan Ježíše na poušti v podání evangelisty Matouše (4,1.3), ale aby testovali otázkami co je zač!
Význam slovesa peiradzein a podstného jména peirasmos má svůj hebrejský protějšek v kořeni n-s-h. Kdekoliv se ve Starém zákoně vyskytne, všude má buď význam "zkoušky" nebo "pokusu". Nikdy "pokušení". Bůh zkouší a testuje individuálně i kolektivně. Pátrá testem po kvalitě víry, obsahu srdce a míře trpělivosti. Ne jen Abrahama, Mojžíše, Elíšu, Achaba a Davida, ale dokonce ani Joba nesvádí z jeho pozice. Všichni jsou jen cílem Boží prověrky a tříbení.
Evangelista Marek nám oznámil, že Ježíš byl na poušti peiradzomenos hypo tú Sataná "pokoušen Satanem" (ČEP, FL). Ale on NEBYL! Ježíš tam zcela určitě byl zkoušen ale ne pokoušen; zcela určitě tříben ale ne sváděn. Byl testován tak jako mnohé biblické postavy před ním a tento test suo ipse z něj dělá vyjímečnou, důležitou, mimořádnou osobnost.
Rabi Assi řekl, že pokušení má tendenci sílit, pokud mu podlehneme. Ano. Rabi Assi mluví o náchylnosti ke zlému. V Markově podání je rabi Ježíš o tuto náchylnost osvobozen, protože Ježíš není pokoušen, ale podroben zkoušce víry, pevnosti a poslušnosti, která z něj dělá osobnost spolehlivě a jasně ukazující na vše, co je v člověku Božské.
