Sociální demokracie považuje za nepřijatelný vládní návrh zákona o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Zákon nepodpoří a po volbách, jestliže je vyhraje, ho změní. Na včerejší tiskové konferenci to řekl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sociální demokraté přichystali protinávrh a jsou připraveni o něm jednat s koaličními stranami, dodal Sobotka. Kvůli výši náhrady a způsobu jejího vyplácení vládní návrh kritizovali i někteří koaliční poslanci. Sněmovna ho začne projednávat již na této schůzi.

Vedení ČSSD je podle předsedy strany Jiřího Paroubka připraveno Ekumenické radě církví své stanovisko zdůvodnit, protože chce s církvemi udržovat "velmi korektní vztahy". Přesto je ale šéf ČSSD přesvědčen, že by podle vládního návrhu měl daňový poplatník platit nejen za křivdy Josefa Stalina, ale i za křivdy císaře Josefa II. "Je to naprosto nesmyslné a není pro to žádný důvod," řekl tento týden novinářům.

ČSSD podle Sobotky uznává, že církve byly poškozeny komunistickým režimem, že je potřeba vyřešit jejich majetkové nároky a jejich financování formou dlouhodobé dohody. Vládní řešení ale považují za nadhodnocené a nepřiměřené rozpočtovým možnostem státu. Obávají se, že by vyvolalo další vlnu žádostí především právnických osob o odškodné. Šedesátiletý splátkový kalendář by podle ČSSD znamenal přenesení odpovědnosti za současná politická rozhodnutí na pozdější vlády.

Sociální demokracie vydala ve středu 23.4. oficiální stanovisko k této problematice. Vyjmenovalo v něm své „desatero“, proč je pro ni vládní předloha zákona nepřijatelná. Stručné vyjádření důvodů (tiskovou zprávu ČSSD najdete zde):

  1. nesouhlas s vyčíslením hodnoty nemovitostí

  2. finanční kompenzace je nadhodnocená a nepřiměřená možnostem státu

  3. nesouhlas s naturální restitucí pozemků církevních řádům

  4. splátkový kalednář zvýší mandatorní výdaje státního rozpočtu o cca 4 miliardy po dobu 60 let.

  5. nebezpečí nového kola restitučních sporů

  6. vydání majetků obcím nemusí být časově tak naléhavé, jak prezentuje vláda

  7. ČSSD má signály, že přijetí zákona je obchodem s lidovci za zvolení Václav Klause

  8. sociálně demokraté, pravděpodobný vítěz přístích voleb, nebyli přizváni k účasti na přípravě zákona

  9. nelze řešit otázku církevního majetku neférovými metodami a za jakoukoli cenu

  10. nebezpečí nadměrného schodku rozpočtu

Zejména rasantně je formulován bod 7., kdy koalici socialisté vytýkají, že věcný záměr zákona o majetkovém vypořádání státu s církvemi vláda projednávala před prezidentskými volbami a že jeho přijetí bylo "obchodem za hlasy KDU-ČSL" pro tehdejšího prezidentského kandidáta Václava Klause. "Jde proto o další projev organizované politické korupce, která ve svých důsledcích ještě více poškozuje KDU-ČSL, ale zejména obraz církví samotných jako nositelů duchovních hodnot," namítá nejsilnější opoziční strana.

ČSSD vlastní návrh zákona podle Sobotky nepřipravuje. Pokud ale vládní předloha nebude přijata, předloží hlavní principy majetkového narovnání státu s církvemi jako podklad pro jednání s koalicí. K nim patří omezení naturální restituce církevních řádů pouze na bývalé řádové budovy a pozemky, na kterých stojí, a to jejich výčtem v zákoně. Finanční kompenzaci za nevydaný majetek, která by měla být nově vypočtena a přizpůsobena ekonomickým možnostem státu, navrhují převést na náboženskou nadaci, a to během tří let z mimorozpočtových zdrojů – konkrétně z výnosů privatizace státního majeku -, aby se nezvýšily mandatorní výdaje.

Lesy požaduje ČSSD ponechat v majetku státu a ostatní pozemky po zrušení blokačních paragrafů v zákoně o půdě bezúplatně převést na obce, pokud o ně projeví zájem. Stát by měl s církvemi uzavřít dohodu o platech duchovních, které by po deseti letech přestal vyplácet, a o financování a opravách církevních památek. Součástí dohody s církvemi by mělo být i vlastnictví chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Podle Sobotky by měl zůstat ve vlastnictví státu, který by ho užíval s církví společně.

ČSSD chce jednat také o případné aktualizaci smlouvy ČR se Svatým stolcem. Je rovněž připravena k jednání s církvemi a ostatními politickými stranami.