Z Rakouska se vrací na Žďársko další odcizená socha, jedná se o sv. Annu Samotřetí

Archiv zpráv / MiH / Vlastní zpráva / 23. prosince 2012 1:00

Praha - Neuplynuly ani tři týdny od tiskové konference pořádané v souvislosti s navrácením 39 ukradených sakrálních soch, nezákonně vyvezených do Rakouska, a do České republiky se díky systematické práci Ministerstva kultury navrací další socha. Informovalo o tom Ministerstvo kultury na www.mkcr.cz.

Jedná se o kvalitní barokní dřevořezbu znázorňující sv. Annu Samotřetí, jež byla v roce 1999 odcizena z jedné farnosti v královehradecké diecézi (okres Žďár nad Sázavou) a v roce 2008 identifikována v nabídce mnichovského aukčního domu Hampel. Další sled událostí i pohyb sochy byl poměrně pestrý a ilustruje nejenom čilý pohyb kulturních statků v Evropě, ale i metody, které nepoctivý překupníci a obchodníci s uměním používají. Dřevořezba se v minulosti v nabídce německých aukčních síní i obchodníků s uměním objevila vícekrát, vždy ale rychle zmizela, aniž by se podařilo vypátrat stopu k jejímu držiteli či k samotné soše. To se málem opakovalo i při jejím posledním ztotožnění, kdy aukční dům "omylem přehlédl" blokační usnesení německých policejních orgánů a sv. Annu vydal jejímu držiteli – J. Roelofsovi, který ji obratem vyvezl do Holandska.

Tam ho však již zastihla žaloba Ministerstva kultury ČR, které předcházela návštěva exekutora se soudním příkazem k zabavení sochy. Následné soudní řízení trvalo 3 roky, obě strany sporu během něj snesly řadu argumentů. Překupník Roelofs se snažil zajistit podpůrná tvrzení od restaurátorů, kteří mu sochu údajně měli opravit již před 20 lety a dokázat svou náležitou péči při nabytí i po něm odvoláním se na intenzivní spolupráci s Art Loss Register. Jak se později ukázalo, jeden z restaurátorů svou výpovědí usvědčil překupníka ze lži, samotný Art Loss Register konstatoval značnou neochotu pana Roelofse nechat prověřit nabízené starožitnosti v jejich evidenčních databázích.

Důslednost Ministerstva kultury při sporech o návrat nezákonně vyvezených kulturních statků se vyplácí

Navzdory řečenému se prvoinstanční soud v Maastrichtu rozhodnul přiklonit na stranu překupníka a jeho tvrzení, že se nejedná o sochu, která byla odcizena v České republice, ale její blízkou variantu. Soud tak zcela ignoroval analýzu vypracovanou Národním památkovým ústavem potvrzující identitu řezby i stejný výsledek, k němuž dospěla srovnávací projekce Kriminalistického ústavu. Poté, co se proti takovému rozhodnutí Ministerstvo kultury odvolalo, překupník sám navrhnul, že sochu vydá, pokud bude odvolání k vyššímu soudu staženo, a to bez nároku na zaplacení odstupného v hodnotě sochy a ceny za její zrestaurování.

Podle Petra Svojanovského z odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií se pevný postoj Ministerstva kultury a jeho odhodlání vést do důsledku každé řízení o repatriaci nezákonně vyvezených kulturních statků vyplácí. Česká republika tak dává jednoznačně najevo, že má zájem chránit své kulturní dědictví a umí úspěšně bojovat za jeho navrácení.

Související zpráva: Z Rakouska se do ČR vrátilo 39 soch, které byly dříve odcizeny z kostelů i volných prostranství

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře