V Římě se konala mše k oslavě příchodu Cyrila a Metoděje

Ze světa / vlu / ČTK / 14. února 2013 23:24

Řím - Při příležitosti oslav 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje ke slovanským národům se dnes v římské bazilice sv. Klimenta konala mše. Sloužil ji slovenský kardinál Jozef Tomko a spolu s ním kardinál Miloslav Vlk a sekretář římské Kongregace pro východní církve Cyril Vasiľ. Účastníci bohoslužby se pak společně pomodlili u hrobu sv. Cyrila v dolní části baziliky.

Dnešní slavnostní mši pořádala Slovenská papežská kolej sv. Cyrila a Metoděje v Římě. Slavnost se koná každoročně a jednotlivé slovanské papežské koleje se v jejím organizování střídají. Při příležitosti letošního výročí však byla zdůrazněna zejména skutečnost, že papež Jan Pavel II. v roce 1980 Cyrila a Metoděje prohlásil za spolupatrony Evropy, řekl ČTK český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík.

Podle velvyslance se mše zúčastnilo odhadem kolem 400 lidí. "Kromě věřících z Říma přijela početná delegace Matice slovenské," řekl Vošalík. Po skončení mše její účastníci za zpěvu litanií sestoupili do spodní části baziliky k místu, kde byl sv. Cyril pohřben. Konala se tam společná modlitba. 

Bazilika sv. Klimenta nedaleko Kolosea patří mezi hlavní slovanská poutní místa Říma, neboť se zde nachází hrob sv. Cyrila, který zemřel 14. února roku 869 ve věku 42 let.  Bazilika je zasvěcena čtvrtému papeži sv. Klimentovi I. (88-97), jenž byl údajně vyhnán na Krym a svržen do moře s kotvou uvázanou na krku. Fresky z 11. století ve spodní části baziliky znázorňují scény ze života sv. Klimenta, včetně přenesení jeho ostatků z Krymu do Říma sv. Cyrilem a Metodějem roku 867.

Bratři ze Soluně přišli na Velkou Moravu na žádost knížete Rastislava v roce 863. Věrozvěstové vedli bohoslužby ve slovanské řeči, a položili tak základy církve na Velké Moravě. Konstantin, který později přijal řeholní jméno Cyril, sestavil nové písmo pro slovanský jazyk, hlaholici, a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb. 

Ještě před moravskou misií byli Konstantin s Metodějem na misii u krymských Chazarů, kteří byli jediným nehebrejským etnikem židovského vyznání. Při této cestě se bratrům údajně podařilo nalézt a vyzvednout z moře ostatky svatého papeže Klimenta I., které později podle legendy přinesli do Říma jako dar papeži.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře