Soubor výstav v Brně připomene věrozvěsty Cyrila a Metoděje

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 27. března 2013 13:33

Brno - Dobu, život a dílo slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje přibližuje čtveřice výstav v brněnském Paláci šlechtičen. Moravské zemské muzeum (MZM) je připravilo k 1150. výročí příchodu byzantské misie na Velkou Moravu. Návštěvníci si prohlédnou archeologické nálezy, modely staveb a vydají se po stopách cyrilometodějské tradice v hudbě, divadle, literatuře a lidové kultuře. Výstava se veřejnosti otevře ve čtvrtek, potrvá do 29. září.

Soubor výstav zaplnil celý palác. V přízemí jsou fotografie Petra Francána z míst spjatých s Cyrilem, Metodějem a jejich žáky a také výstava o cyrilometodějské tradici v lidové kultuře. Tvoří ji keramika, poutní tisky nebo ojedinělá podmalba na skle zobrazující Bořivojův křest. "Postavy Cyrila a Metoděje žijí v našem kulturním povědomí. K mohutnému oživení tradice došlo v 19. století," uvedla Alena Kalinová z Etnografického ústavu MZM. Připomněla, že Moravané věrozvěsty dlouho znali pod jmény Crha a Strachota.

Hlavní výstavu najdou návštěvníci v druhém patře paláce. Chronologicky mapuje osud věrozvěstů a zároveň i Velké Moravy. Základem expozice jsou archeologické nálezy - od kompletně přenesených hrobů velmožů s výbavou až po drobné mince byzantských císařů a písařské pomůcky, s nimiž žáci věrozvěstů ryli písmena do vosku na dřevěných destičkách. K unikátům patří pozlacené plakety s křesťanskými motivy a bronzový zvon z Bojné na Slovensku.

Historici vyvracejí častý omyl, že Cyril a Metoděj zprostředkovali Moravě první kontakt s křesťanstvím. Už před nimi přicházeli misionáři ze západu. "Samozřejmě ale Morava nebyla zcela křesťanská, přetrvávaly zde starší kulty a rituály. Prezentujeme proto dvojakost v myšlení tehdejších lidí," uvedl archeolog Luděk Galuška. Počátky křesťanství dokumentují první motivy křížů, dokladem pohanského kultu je třeba přívěšek s vyobrazením rohatého boha stád.

Další skupina předmětů sleduje cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře. Návštěvníci spatří třeba faksimile rukopisu Glagolské mše Leoše Janáčka.

Významné výročí letos připomene řada dalších akcí po celé zemi. Církev pozvala na hlavní červencové oslavy na Velehradě také papeže Františka. Papež se prý rozhodne po Velikonocích.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře