Čtyřem soudcům vadil na restitucích obsah i průběh schvalování

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 4. června 2013 15:19

Brno - Čtyřem přehlasovaným ústavním soudcům vadila na církevních restitucích například procedura schvalování a netransparentní způsob určení původního i navraceného majetku. Další problém spatřovali v nejasnostech kolem přípustnosti finančních náhrad z hlediska nedovolené veřejné podpory. Vyplývá to z odlišných stanovisek, zveřejněných dnes spolu s nálezem na webu soudu.

Plénum většinou 11 hlasů ponechalo církevní restituce v platnosti, vyškrtlo z nich jediné slovo. Takzvané disenty sepsali předseda soudu Pavel Rychetský, Jan Musil, Vojen Güttler a Jaroslav Fenyk.

Rychetský připustil, že zmírnění majetkových křivd je nezbytné a že konkrétní úprava je věcí zákonodárce. "Ale přesto soudím, že i takové jeho rozhodnutí musí respektovat alespoň v elementární míře principy rovného přístupu k jednotlivým skupinám oprávněných subjektů a ostatní platné právní normy," uvedl Rychetský. Zákon podle něj zakotvuje nerovný přístup k jednotlivým skupinám restituentů a neobstojí v testu přiměřenosti.

Rychetský spolu s Fenykem vyjádřil také pochybnost nad tím, zda finanční část restitucí nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu. Vláda to prý měla předem ověřit u Evropské komise. Pokud to neudělala, měl se úkolu zhostit ÚS. Kritici církevních restitucí soudcům navrhovali, aby kvůli tomu položili předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Většina pléna však nesouhlasila.

Podle Güttlera měl soud vyslechnout některé navrhované svědky. "To proto, že ze zákona nelze jasně dovodit, jak vláda dospěla k rozsahu majetku, který bude vydán, a zejména k celkové výši paušální finanční náhrady pro církve uvedené v zákoně," domnívá se Güttler. Pojem "původní majetek" církví je podle něj v zákonu vymezen velmi nejasně, jeho seznam neexistuje.

ÚS v minulosti opakovaně volal po vyrovnání s církvemi. Podle Güttlera ale šlo o kritiku nečinnosti Parlamentu a rozhodnutí neobsahovala direktivu, jak má úprava majetkových vyrovnání vypadat. "Již z toho důvodu nelze akceptovat tvrzení, že zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi stát plní toliko požadavek, který ve své judikatuře vyslovil ÚS," uvedl Güttler.

Musil poukázal na neregulérní schvalovací proceduru, ale také na zvýhodnění církví oproti jinými subjektům, jichž se týkalo dřívější restituční zákonodárství. Církvím náleží za nevydaný majetek finanční náhrada v současných tržních cenách, zatímco ostatní restituenti dostávali náhrady podle starších cenových předpisů. Novinkou je také navýšení nevyplacených finančních náhrad o inflaci.

Soudce Stanislav Balík, který je autorem nálezu, ČTK v pondělí řekl, že jeho návrh podpořila výrazná většina soudců. Nález prý navazuje na řadu předchozích rozhodnutí, opačný verdikt by tak byl překvapivý. Význam disentů je spíše akademický. Nemají právní váhu, avšak ukazují, jaké argumenty uplatňovala názorová menšina.

Rychetský, Musil a Fenyk jsou bývalí členové KSČ.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře