Oslavy pravoslavných Vánoc v Rusku kalí strach z teroristů

Ze světa / vlu / ČTK / 6. ledna 2014 17:20

Moskva - V Rusku dnes a v úterý vrcholí oslavy Vánoc, které podle takzvaného juliánského kalendáře některé pravoslavné církve oslavují dva týdny po Vánocích římskokatolických. Věřící dnes ukončí dlouhý půst, v chrámech po celém Rusku se večer budou konat slavnostní bohoslužby. Stín na církevní svátky, po velikonočních nejuctívanější, vrhají obavy z útoku teroristů, kteří v prosinci dvakrát brutálně zaútočili v jihoruském Volgogradu.

V Moskvě dnes platí přísná bezpečnostní opatření, do ulic bylo na mimořádnou službu povoláno kolem čtyř tisíc policistů. Hlídkují v okolí kostelů, ale i na tržištích, v dopravních uzlech a dalších místech, kde se o svátcích shromažďuje velký počet lidí.

Několik set strážců pořádku střeží už od rána hlavní ruský pravoslavný chrám Krista Spasitele, kde bude večer sloužit vánoční mši patriarcha Kirill. Okolí hlavních moskevských kostelů prohledávají policejní hlídky se psy, dopravní policisté odklánějí dopravu a odtahují zaparkované automobily.

Pohotovost vyhlásila policie i v Petrohradu, Nižním Novgorodu, Jekatěrinburgu a samozřejmě ve Volgogradu, kde koncem prosince při dvou sebevražedných atentátech přišlo o život 34 lidí. Stupeň nejvyššího ohrožení volgogradská radnice v sobotu po týdnu odvolala, ale v ulicích města jsou dál nasazeny stovky policistů a vojáků. Obyvatelé města poukázali v předvánočním období miliony rublů na dobročinné účty, z nichž církev a humanitární organizace poskytují pomoc pozůstalým.

Za sovětské éry režim oslavy Kristova zrození fakticky zakazoval, vánoční předávání dárků se přesunulo do oslav příchodu nového roku. Tato tradice se zachovala dodnes, i když pravoslavné Vánoce jsou od počátku 90. let v Rusku státem uznávaným svátkem. Podle průzkumů budou letos vánoční svátky v Rusku slavit zhruba dvě třetiny rodin.

Pravoslavným Vánocům předchází čtyřicetidenní půst, který začíná 28. listopadu. Věřící ho ukončí dnes přípravou tradičního postního jídla zvaného "sočivo", pšeničné či rýžové kaše s ovocem a medem. O půlnoci ze 6. na 7. ledna se konají slavnostní bohoslužby, druhý vánoční den je věnován mariánskému kultu.

Juliánský kalendář, který kromě ruské uznává i srbská, gruzínská a jeruzalémská pravoslavná církev, platil v Rusku oficiálně až do roku 1918. Kalendář zavedený ještě před naším letopočtem Juliem Caesarem začal jinde ve světě už v 16. století nahrazovat novější gregoriánský kalendář. V českých zemích ke změně došlo v roce 1584.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře