Brněnská diecéze usiluje o svatořečení Restituty a další blahořečení

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 19. února 2014 12:49

Brno - Církev řeší šest návrhů na blahořečení nebo svatořečení osobností spjatých s brněnskou diecézí. Světicí by se mohla stát řeholnice Marie Restituta Kafková, brněnská rodačka popravená nacisty. Případné blahořečení se týká boromejky Antonie Hasmandové, jež přijala řeholní jméno Marie Vojtěcha, a čtyř kněží narozených v diecézi včetně Josefa Toufara, kněze spojeného s takzvaným číhošťským zázrakem. Novinářům to dnes řekli zástupci biskupství.

Než církev rozhodne, že se někdo stal svatým nebo blahoslaveným, předchází tomu složitý proces. První fáze se odehrává v diecézi, druhá v Římě. Cílem první části je sesbírat potřebné důkazy. "Je to soudní proces, zvláštní v tom, že se koná po smrti a také v tom, že předmětem je někdo jakoby podezřelý z toho, že se stal svatým," popsal Karel Orlita, jenž shromažďuje podklady pro blahořečení kněžích Václava Drboly a Jana Buly.

Nejdále je řízení s řeholnicí Restitutou. Blahořečena je od roku 1998, nyní vatikánské úřady zkoumají podmínky pro její prohlášení za svatou. Nacisté ji popravili gilotinou v roce 1943 ve Vídni za velezradu spočívající v údajném kopírování posměšné protirežimní básničky.

Vatikán už několik let zkoumá také údaje o životě Hasmandové. Narodila se v Huštěnovicích u Uherského Hradiště, zemřela v klášteře ve Znojmě. Za ukrývání kněze strávila v 50. letech osm let ve vězení. Později byla 18 let generální představenou boromejek v Česku. "Měla odvahu nás tajně přijímat s rizikem nového kriminálu," uvedla boromejka Angelika Ivana Pintířová.

Na úrovni brněnské diecéze jsou zatím návrhy na blahořečení kněžích Drboly a Buly, popravených v takzvaném babickém procesu. Případ vraždy tří funkcionářů v Babicích posloužil na počátku 50. let jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodák ze Staroviček na Břeclavsku, Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě.

Na blahořečení nebo svatořečení čeká také dominikánský kněz Tomáš Josef Maria Týn. V roce 1975 údajně nabídl svůj život bohu jako smírnou oběť za svobodu církve v Československu. V roce 1989 onemocněl rakovinou, zemřel 1. ledna 1990, tedy krátce poté, co padla komunistická totalita. Diecézní část beatifikačního řízení se odehrává v Boloni, kde Týn působil.

Připravuje se také beatifikační řízení s Toufarem. V prosinci 1949 se při mši v katolickém kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku během Toufarova kázání údajně několikrát pohnul kříž umístěný na oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval. Vyšetřovatelé chtěli, aby se kněz přiznal, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a zemřel následkem mučení. Kněz pocházel z Arnolce u Jihlavy, což je na území brněnské diecéze. Podklady však bude shromažďovat královéhradecké biskupství.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře