Řeckokatolický arcibiskup z Ukrajiny podpořil proevropské směřování země

Ze světa / juml / radiovaticana.cz/red. / 27. února 2014 13:27

Vatikán - Na solidaritu vůči Ukrajině a mezinárodní zájem o tamní situaci apeloval kyjevsko-haličský vyšší arcibiskup Svjatoslav Ševčuk, který vystoupil na tiskové konferenci v budově Radia Vatikán. Nesla výmluvný titul: „Církev a občanská společnost na dnešní Ukrajině “.

Nejvyšší představitel ukrajinských řeckokatolíků nejprve poukázal na silnou proevropskou orientaci své země, kterou až do listopadu minulého roku podporoval rovněž prezident Janukovyč. Pak nastal náhlý zlom a zrušení ohlášené účasti na ukrajinsko-evropské vrcholné schůzce (29. listopadu), kvůli kterým vyšli do ulic ukrajinští studenti.

„Mladá generace se vydala manifestovat své evropské cítění. Byly to zcela pokojné a nepolitické studentské manifestace, politická opozice demonstrovala na vedlejším náměstí. Pak se ale politici unavili, odložili své prapory a připojili se k mladým.“

Vláda reagovala neobvykle vypjatým použitím síly – zvláštní pořádkové oddíly mladé lidi pronásledovaly nočními kyjevskými ulicemi, čímž pokojné protesty nadále rostly, až opanovaly náměstí Majdan. Arcibiskup Ševčuk opakovaně poukazoval na klidný ráz manifestace.

„Představte si něco podobného v Evropě. Stovky tisíc lidí jsou spolu po celé týdny na náměstí – a ani jedna rozbitá výloha, žádné vyrabované obchody. Jediný podnik, který na jeden den zavřel, byl McDonald´s. Možná měli špatné zkušenosti z jiných částí světa, ale pak zase otevřeli.“

Od poloviny ledna se ovšem situace vyhrotila, vysvětluje kyjevský arcibiskup. Vláda přijala řadu nedemokratických zákonů, omezujících svobodu slova a pohybu. Lidem došla trpělivost – 19. ledna začaly násilné spory, o tři dny později zazněla střelba a skosila první čtyři oběti. Ukrajinská řeckokatolická církev se opakovaně vyslovovala proti násilí a zastávala občanskou, nikoliv politickou úlohu, pokračuje kyjevský arcibiskup.

„Mrzí mne, že se o manifestantech hovořilo jako o extrémistických nacionalistech. Chtěl bych říci, že na Majdanském náměstí se mluvilo rusky i ukrajinsky, že první obětí byli Armén a Bělorus. Šlo tu o protest občanské společnosti proti nespravedlivé a zkorumpované vládě. Někdo také říkal, že lidé na náměstí jsou teroristi, aby vláda mohla sáhnout k protiteroristickým čistkám. Ale chtěl bych vám říci, že zatímco si odstřelovači vybírali své oběti, lidé tvořili dlouhé fronty a chtěli se před smrtí vyzpovídat. Zpovídaly tam desítky kněží. Pak lidé vycházeli na barikády a byli odhodláni zemřít. Ptám se, je to snad chování teroristy?“

Ukrajinské církve své věřící, vklíněné mezi dvojí zájmy, podporují také konkrétními gesty – otevřely své chrámy, které se změnily v improvizované polní nemocnice.

„Křesťané různých vyznání vytvořili tajnou síť na záchranu zraněných. Lidé se totiž vyhýbali státním nemocnicím z obavy před zatčením. Z našich kostelů a katedrál se tak staly ošetřovny. Vzpomínám si, že oněch skutečně chladných dnech, kdy teploměr ukazoval dvacet stupňů pod nulou, jsme zraněné odnášeli do jednoho luteránského kostela. Stojí hned vedle prezidentského paláce. Šel jsem tam nemocné navštívit a místní pastor mi říká: Blaženosti, neděkujte mi za to, co děláme. Pro nás protestanty je trpící Kristus tam, na náměstí, jenom plníme svou křesťanskou povinnost.“

Ve vyhraněné situaci padaly ekumenické předsudky, poznamenal arcibiskup Ševčuk a konečně v závěru tiskové konference vyzval evropské a mezinárodní společenství, aby nezavíralo dveře ukrajinské mládeži.

Celou zprávu Radia Vatikán najdete zde.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře