Synagoga ve Velkém Meziříčí má kontroverzní využití, změnila se v tržnici /doplněno/

Domácí zpravodajství / kir / Český rozhlas, vlastní zpráva / 15. dubna 2014 12:45

Velké Meziříčí - Některé památky na Vysočině mají zcela jiné využití, než ke kterému byly postavené. Ve Velkém Meziříčí jsou podle Českého rozhlasu památkáři i další lidé zklamaní z proměny židovské synagogy, z které je asijská tržnice. Některým občanům města se toto využití nelíbí. Synagoga je pro ně posvátné místo, kam se Židé chodili modlit, a které by mělo sloužit duchovním účelům. Stavba architekta Prokopa z r. 1870 sloužila ke svým účelům do roku 1942, kdy židovská obec zanikla deportacemi do koncentračních táborů. V obci se také nachází židovský hřbitov a vedle Nové synagogy stojí Stará synagoga.

„Původně byla okna s vitráží, byly tam židovské šesticípé hvězdy. Na atikách a nad vchodem jsou citáty z písma. Na jednom bylo napsáno: ‚Jak milý je tvůj příbytek Hospodine zástupů". Dnes ho nahradil nápis „Textil, obuv“ a synagoga má automatické dveře na fotobuňku", popisuje budovu, která je památkově chráněná, pro Český rozhlas historička Marie Ryperová. Ryperová ale nedává vinu židovské obci, která je početně malá a spravuje synagogy po celé jižní Moravě.

Vedení Velkého Meziříčí pak preferuje nějaké využití památky než žádné. Peníze za pronájem asijským prodejcům oblečení prý zaplatilo synagoze novou střechu. Zřízení muzea nebo galerie podle starosty i ředitelky velkomeziříčského muzea Ireny Tronečkové nezvládlo. Ukazují to i zkušenosti se starou synagogou. Provoz museli dotovat. Poslední schůzku mělo vedení radnice s občany před měsícem. Problém využívání nové synagogy opět probírali. Městu ale chybí peníze. Všechny žádosti o dotace se vrátily na stůl radnice s neúspěchem. Starosta navrhoval udělat v nové velkomeziříčské synagoze místo asijského tržiště staročeský hostinec. Ani tento nápad neuspěl, uzavírá Český rozhlas.

Podle wikipedie přišli Židé do města koncem 15. století, pravděpodobně v souvislosti s vypovězením z moravských královských měst. K většímu židovskému osídlení pak došlo až po třicetileté válce.  V 18. století tvořili třetinu obyvatel Velkého Meziříčí, maximální velikosti dosáhla židovská obec v roce 1857, kdy zde žilo 1116 židovských obyvatel. V Meziříčí působila ješiva a narodila se zde řada významných židovských učenců. Od konce 19. století se počet Židů v Meziříčí zmenšoval, v roce 1930 zde žilo pouze 76 osob. Židovská obec zanikla za 2. světové války a po válce nebyla obnovena.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře