V Terezíně se konala pravoslavná bohoslužba za Gavrila Principa

Domácí zpravodajství / vlu / ČTK / 26. dubna 2014 15:34

Terezín (Litoměřicko) - V terezínské Malé pevnosti se konala pravoslavná bohoslužba za Gavrila Principa, jenž 28. června 1914 v Sarajevu spáchal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. Obřadu připomínajícího bosenskosrbského studenta a politického aktivistu a celebrovaného Srdjanem Jablanovićem z Pravoslavné církevní obce Sv. Knížete Lazara v Praze se zúčastnily tři desítky lidí. V pondělí uplyne 96 let od chvíle, kdy Princip právě v terezínském vězení zemřel.

Jeho čin podnítil Rakousko-Uhersko k akci vůči Srbsku, která vedla k zahájení první světové války. "Byl to ale také jeden z prvních kroků směřujících ke vzniku samostatného Československa. Vždyť aktivistů na jihovýchodním Balkáně se zastával i pozdější první prezident T. G. Masaryk," řekl poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD), jeden z iniciátorů vzpomínkové akce, který je po matce napůl Srb. Podle něho je třeba si vlastní historii neustále připomínat. "Zvláště ve sjednocující se Evropě a zejména v dnešní rozbouřené době," uvedl s poukazem na situaci na Ukrajině.

Postava Gavrila Principa je vnímána rozporuplně, a to i mezi samotnými Srby. "Pro jedny je to hrdina národního oboje. Na druhou stranu jeho skutek přinesl Srbům obrovské utrpení. Vždyť v první světové válce jich padlo na dva miliony," uvedl Václav Dvořák ze sdružení Přátelé Srbů na Kosovu. Právě Srbové žijící v České republice Principa uznávají jako velkého bojovníka za svobodu. Naopak v Bosně a Hercegovině je prý jeho slovanský původ zpochybňován.

Princip, který se narodil 25. července 1894 nedaleko města Bosansko Grahovo na území dnešní Bosny a Hercegoviny, se v roce 1911 stal členem odbojového hnutí Mladá Bosna tvořeného Srby, Chorvaty a bosenskými muslimy, kteří usilovali o nezávislost Bosny. Po sarajevském atentátu ho okamžitě zadrželi a jako neplnoletý byl odsouzen "pouze" k 20 letům těžkého žaláře. Odpykával si je v terezínské Malé pevnosti, kam byl dopraven spolu s dalšími dvěma spiklenci - o rok mladšími Nedeljkem Čabrinovičem a Trifkem Grabežem, kteří dostali rovněž dvacetileté tresty.

Princip neměl pevné zdraví a vlhkost, zima, desetikilové okovy, vězeňská strava a tehdy nevyléčitelná tuberkulóza vykonaly své. Pouta mu byla sňata v roce 1916, kdy se u něho projevily příznaky těžké tuberkulózy, kvůli níž mu později musela být amputována paže. Na tuberkulózu 28. dubna 1918 ve věku 23 let také zemřel. Pochován byl v neoznačeném hrobě na městském hřbitově v Terezíně, v roce 1920 byly jeho ostatky převezeny do Sarajeva. Jeho druhové zemřeli v Terezíně už během roku 1916, rovněž na tuberkulózu. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře