Během pěti let ztratila rakouská církev více než 300.000 členů

Ze světa / vlu / ČTK / 3. května 2014 18:13

Neuhofen an der Ybbs (Rakousko) - Rakouská katolická církev se střetává se zásadním problémem: jestliže se k ní věřící obrátí zády, zároveň se tím osvobozuje od církevní daně, která se v Rakousku jako tradičně katolické zemi platí. A podle agentury AFP se zdá, že odliv věřících se ne a ne zastavit.

Během pěti let ztratila církev více než 300.000 oveček. Tato tendence není ničím novým, ale v posledních letech se prohlubuje také kvůli skandálům, jež církví otřásají. Jen v roce 2013 se ke katolictví přestalo hlásit 54.845 osob, které tak ušetřily kolem jednoho procenta svých příjmů.

V zemi s devíti miliony obyvatel má katolická církev stále ještě 5,3 milionu věřících. Církevní rozpočet prozatím odolává díky přílivu katolických imigrantů z Polska a Chorvatska, vysvětluje mluvčí biskupské konference Paul Wuthe. A také díky prodlužování délky života: starší lidé více chodí na mši.

Snad proto církev otálí s reakcí. "Stále ještě jsme o tomto problému dostatečně neuvažovali, ani jsme nevypracovali nějakou odpověď," přiznává Wuthe.

Ve Vídni prokázala zdejší diecéze pragmatismus a v únoru oznámila plán úsporných opatření, který především zahrnuje snížení počtu farností o polovinu do roku 2022.

"Musíme přijmout myšlenku, že věřící už nebude mít svou farnost hned za rohem," říká Helmut Prader, farář z Neuhofenu an der Ybbs z diecéze Sankt Pölten.

Tento charismatický farář se může pochlubit, že v jeho venkovské farnosti vystoupilo z církve jen velmi málo lidí. Jeho mše každý víkend navštíví 700 až 800 lidí.

"Efekt papeže Františka" se v počtech neprojevil

"Když je církev už jen jakési muzeum a nemá duši, pak se lidé ptají, proč na ni mají přispívat," dodává. Upevňování vztahu věřícího k církvi nestačí, když je hlásaná morálka odtržena od reality ve společnosti, namítá Helmut Schüller, vůdčí postava Rakouské iniciativy kněží, která usiluje o reformu církve.

Tento jednašedesátiletý duchovní je stoupencem svěcení žen a manželství kněží. Ujišťuje, že pro některé věřící je odpírání církevní daně protestním aktem.

Ti, kdo vyznávají katolickou víru a neplatí církevní daň, nesou důsledky: nemohou uzavírat sňatky v kostele, nemohu se stát kmotrem či kmotrou, nečeká je církevní pohřeb.

"Vytváří to absurdní situace. Tito lidé se ve skutečnosti neobrátili zády k víře, ale jedná se s nimi jako s odpadlíky," říká Helmut Schüller, jehož hnutí čítá přes 430 kněží.

Opuštění církve je čistě administrativním aktem, ale návrat do ní je složitější. V loňském roce tak v Rakousku učinilo téměř 4800 osob. Církev založila webové stránky, aby hledajícím jejich návrat usnadnila.

Přichází sem každý měsíc dvacítka e-mailů, většinou od lidí, kteří chtějí informace, když zjistili, že nemohou mít svatbu v kostele nebo přijmout kmotrovství.

V posledním roce se v této elektronické poště objevil podle Paula Wutheho nový prvek: lidé se ptají: "Papež František řekl to a to, oslovilo mě to, co mám dělat, abych se mohl vrátit do církve?" 

V údajích za loňský rok se však žádný "efekt papeže Františka" neprojevil: z církve v Rakousku vystoupilo o 2500 lidí více než v roce 2012. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře