Před 915 lety dobyla křižácká vojska Jeruzalém

Ze světa / vlu / ČTK / 14. července 2014 11:11

Jeruzalém/Praha - Dobytím Jeruzaléma po čtyřtýdenním obléhání skončila před 915 lety, 15. července 1099, první z takzvaných křížových výprav. Cílem těchto válečných tažení směřujících ze západní Evropy zejména do tehdejší Palestiny bylo vypudit jinověrce ze svatých míst křesťanů. V pozadí středověkých křížových výprav však kromě náboženských důvodů stály i mocenské a kořistnické zájmy.

První tažení pod vlajkou s červeným křížem vyhlásil papež Urban II. roku 1095 s cílem navrátit Turky obsazený Jeruzalém (město podle křesťanské tradice spjaté s životem a smrtí Ježíše Krista) pod vládu křesťanů. Do čela prvních křižáků, jimž bylo slíbeno odpuštění hříchů a ochrana majetku po dobu jejich nepřítomnosti, se postavil lotrinský vévoda Gottfried z Bouillonu. Pod jeho vedením v červenci 1099 na 12.000 až 15.000 křižáckých rytířů dobylo Jeruzalém a povraždilo jeho muslimské a židovské obyvatele. Podle arabských historiků křižáci zmasakrovali 70.000 lidí, západní dějepisci hovoří o 10.000 obětech.

Po dobytí Jeruzaléma v roce 1099 zřídili křižáci na Blízkém Východě několik křesťanských států, z nichž království jeruzalémské přetrvalo příštích 88 let. Po první křižácké výpravě následovala řada dalších (celkem sedm velkých tažení a několik menších), které dohromady trvaly přes 200 let. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře