Z evropských zdrojů půjdou desítky milionů na židovské památky

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 1. ledna 2015 18:13

Česká republika - Šest židovských památek, především synagogy a rabínský dům, bude opraveno ze peníze z evropských zdrojů. Projekt s náklady 150 milionů korun navazuje na revitalizaci desítky památek židovské kultury, jejichž obnova skončila letos. V další fázi budou opraveny památky v Plzni, Čáslavi, Písku, Rychnově nad Kněžnou, Neveklově a v Polici u Jilemnice, sdělila ČTK Veronika Vároši z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.

Ministerstvo je garantem Integrovaného operačního programu, z něhož plynou peníze i na obnovu kulturního dědictví. Stejně jako v minulém projektu půjde i v tom novém o vzorovou obnovu památek, jež budou poté sloužit jako společenská centra. "Díky podpoře ze strukturálních fondů vznikne centrálně koordinovaná a metodicky řízená síť šesti oblastních center židovské kultury, tvořená významnými židovskými památkami, ve kterých budou kulturní a vzdělávací akce," uvedla ministryně Karla Šlechtová.

Projekt Deset hvězd, během něhož se v uplynulých pěti letech opravilo deset lokalit, zahrnoval Úštěk, Jičín, Brandýs nad Labem, Plzeň, Březnice, Nová Cerekev, Polná, Boskovice, Mikulov a Krnov. Celkové náklady byly 282 milionů korun, Česko z toho zaplatilo 15 procent. Opravilo se šest synagog, vznikly v nich stálé expozice, které umožňují seznámit se s židovskou historií a s judaismem v autentickém prostředí.

Federace židovských obcí, která byla garantem projektu, říká, že navzdory době nacismu a komunismu, kdy mnoho židovských památek zaniklo, představuje tuzemský celek více než 60 synagog, 350 hřbitovů a dalších objektů historický poklad, který zřejmě nemá v Evropě obdobu. Nejvíce synagog v českých zemích vzniklo v 19. století, kdy zdejší židovské obyvatelstvo provázela emancipace v mnoha oblastech života. Společenské změny se projevily v dosud největším hospodářském, kulturním a populačním rozkvětu židovské komunity, který našel odezvu i v intenzivní výstavbě synagog. Již v 50. letech v mnoha obcích a městech vyrůstají první velké chrámy, v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století se budovaly honosné chrámy na nových třídách velkých měst a průmyslových center.

K nim patřil například Nový templ - dnešní Španělská synagoga v Praze, nebo ve své době největší kopulový chrám v Čechách - Nová synagoga v Teplicích. V letech 1800 až 1918 vzniklo v českých zemích 360 synagog. Velká část z nich byla vypálena během pogromu za takzvané křišťálové noci v listopadu 1938, po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 nebo po deportaci židovských obyvatel do koncentračních táborů v roce 1942. Synagogy poničily i závěrečné boje druhé světové války. Po roce 1945 mohlo být obnoveno jen několik málo náboženských obcí ve velkých městech. 

Téměř 300 synagog zůstalo nevyužitých, chátraly nebo byly využívány k jiným účelům. Opravovat se začaly až v 90. letech. Příslušné instituce dnes mluví maximálně o stovce dochovaných synagog. Bohoslužbám nyní slouží pouze Staronová, Vysoká, Španělská a Jubilejní synagoga v Praze, synagogy v Děčíně, Plzni a nově postavená synagoga v Liberci. Křesťanským církvím slouží dalších 25 synagog.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře