Křest Sv. Vladimíra (detail fresky) Viktor Vasněcov, Chrám sv. Vladimíra, Kyjev
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Moskva/Kyjev – V Rusku a na Ukrajině v těchto dnech vrcholí církevní svátky spojené s tisícím výročím úmrtí svatého Vladimíra, který jako mocný panovník středověké Kyjevské Rusi zavrhl pohanské kulty a přijal pro svou zemi křesťanství. Den jeho úmrtí 28. červenec je na Ukrajině i v Rusku zároveň Dnem pokřtění. Letošní náboženské slavnosti ale komplikují napjaté vztahy obou zemí, jež těžce poznamenaly i kontakty mezi pravoslavnými hodnostáři v Moskvě a Kyjevě, ale i mezi ukrajinským duchovenstvem.
Na velkolepou vzpomínkovou bohoslužbu se dnes do Moskvy dostavily delegace ze všech patnácti autokefálních (organizačně samostatných) pravoslavných církví včetně Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, uvedla ruská tisková agentura TASS. Slavnostní bohoslužba se v moskevském chrámu Krista Spasitele uskuteční i v úterý.
Světové pravoslaví nemá na rozdíl od římskokatolické církve svou formální hlavu, i když za nejvyšší autoritu všech pravoslavných církví je někdy formálně považován konstantinopolský patriarcha. Baštou pravoslaví je ale hlavně Rusko s největším vlivem i počtem věřících. Jeho postavení posiluje kremelské vedení, které po rozpadu Sovětského svazu přisoudilo pravoslavné církvi roli jednoho z pilířů nové státnosti.
Skutečnost, že nynější svátky spojují Rusko právě s Ukrajinou, je ale v nynější situaci pro mnohé ruské politické a církevní činitele nepříjemná. Svátek pokřtění slaví obě země ve stejný den, ale zatímco na Ukrajině pod názvem Den pokřtění Kyjevské Rusi-Ukrajiny, v Rusku jako Den pokřtění Rusi. Hlava ruské pravoslavné církve se v minulosti pravidelně ústředních oslav v Kyjevě účastnil, o letošní cestě moskevského patriarchy Kirilla na Ukrajinu ale není v médiích zmínka.
Vladimír podle legend navíc přijal křest v byzantském Chersonésu na ukrajinském Krymském poloostrově, který loni Rusko obsadilo a později anektovalo. Samostatné akce, jichž se pochopitelně oficiální ukrajinský klérus nezúčastní, se proto budou konat i v Sevastopolu, na jehož okraji někdejší řecká pevnost leží.
Na Ukrajině prochází pravoslaví dlouhým obdobím rozkolu, který poznamenává i nynější náboženské slavnosti. V Kyjevě se dnes na 20.000 lidí zapojilo do procesí věřících Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu, která je loajální moskevskému církevnímu vedení. Památce svatého Vladimíra se do Kyjeva přijeli poklonit zástupci čtyř evropských pravoslavných církví. I mezi nimi byla podle ukrajinských médií delegace Pravoslavné církve českých zemí a Slovenska.
Menší Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu, která podřízenost Moskvě neuznává, pořádá své vlastní akce. Jejich centrem je katedrální chrám svatého Vladimíra v Kyjevě, kde budou celonoční modlitby. Promoskevská ukrajinská církev pořádá své pobožnosti se stejným nočním programem v kyjevském klášterním komplexu Kyjevskopečerská lávra.
Vedení promoskevské církve dnes vydalo prohlášení, v němž vyjadřuje politování nad tím, že Ukrajina výročí pokřtění slaví v nedobrém stavu. "Ukrajinské pravoslaví je rozděleno, na východě země je válka. Vladimír byl ale knížetem jednoty a jeho odkaz spočívá ve výzvě k překonání rozdílů a k sjednocení," uvádí se v prohlášení.
