Výstava přiblíží osudy Toufara a Zahradníčka

Domácí zpravodajství / juml / ČTK/red / 23. srpna 2016 14:14

Praha - Životní příběhy faráře Josefa Toufara a básníka Jana Zahradníčka představí výstava, která je ode dneška přístupná na Novoměstské radnici. Jmenuje se Vzdorovali zlu - příběhy českého 20. století. Osudy dvou mužů, kteří vzdorovali totalitnímu režimu, přiblíží fotografie, filmové dokumenty, osobní předměty, vzpomínky přátel a příbuzných.

Miloš Doležal - autor výstavy nad níž převzali záštitu Karel Schwarzenberg a ministr kultury Daniel Herman - hodlá svým počinem připomenout surovost komunistické politické moci, která zničila životy kněze i básníka a způsobila množství utrpení také jejich rodinám.

P. Josef Toufar (1902 – 1950) patří mezi první oběti komunistické diktatury. 11. prosince 1949 se při jeho kázání v číhošťském kostele tajemně rozkýval a vychýlil oltářní křížek. 28. ledna 1950 byl Toufar unesen Státní bezpečností z číhošťské fary a na příkaz komunistických špiček, včetně prezidenta Gottwalda, bezmála měsíc brutálně vyslýchán a nucen k falešnému přiznání a zradě kněžského slibu. Na následky mučení 25. února 1950 umírá a je pod falešným jménem zakopán v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích. V listopadu 2014 byly z ďáblického hromadného hrobu vyzvednuty ostatky, které na základě genetického průzkumu skutečně patřily Josefu Toufarovi. V roce 2015, šedesát pět let od násilné smrti, byl Toufar pohřben do hrobu v Číhošti.

Básník, překladatel, esejista, publicista a redaktor Jan Zahradníček (1905 – 1960) patří mezi klíčové autory české literatury 20. století. Jeho lidský i básnický osud se stal symbolem odporu vůči komunistickému režimu. Za války se účastnil domácího protinacistického odboje, když pomáhal skrývat manželku a dceru generála Ludvíka Svobody. Po válce velmi kriticky vystupoval proti plíživým totalitním pořádkům. V roce 1951 byl ve svém brněnském bytě zatčen a následně ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke třinácti letům vězení. Šestačtyřicetiletý básník, otec tří malých dětí, poznamenaný úrazem v dětství, jehož následkem měl deformovanou páteř a trpěl srdeční chorobou, strávil ve vězení bezmála deset let. Manželka Marie byla v roce 1951 s dětmi vystěhována z Brna na venkov, kde přes svoje učitelské povolání musela manuálně pracovat. V průběhu padesátých let byla jako soukromě hospodařící vystěhována z rodného statku také její matka i rodina její sestry. V  průběhu Zahradníčkova věznění zemřely na otravu houbami obě jeho dcery Zdislava a Klára, jejich matku Marii a syna Jana se podařilo zachránit. Zahradníčka pustili z vězení na pohřeb dcer s tím, že se nemusí vracet a je propuštěn. Pro zhoršenou mezinárodní situaci se musel ale  za 14 dní vrátit zpět. Ve vězení strávil ještě čtyři roky. Pět měsíců po návratu Zahradníček na následky věznění umírá. (V červnu roku 1966 byla prokázána Zahradníčkova nevina a byl rehabilitován.)

Další z významných básníků katolické literatury Jan Čep o Zahradníčkovi (a podle autora výstavy lze toto vztáhnout i na Toufara) napsal:

„Jan(Josef) byl povaha mužná a pevná. Stal se obětí nové nenávisti, studené zlé zvůle, ztotožněné s vědomou lží. Odvážil se jí pohledět přímo do očí, spoléhaje na sílu onoho světla, které nepřemůže tma. (...)"

Výstava bude přístupna do konce září každý den kromě pondělí vždy od deseti do osmnácti hodin. Více informací je možno naléz zde: http://www.nrpraha.cz/program/714/vzdorovali-zlu-tri-pribehy-ceskeho-20-stoleti/.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře