Obec Řevnice se dohodla s dominikány, zámek zůstane městu

Kraje: Středočeský / juml / ČTK / 23. září 2016 11:02

Řevnice (u Prahy) - Středočeské Řevnice a dominikáni podepsali dohodu, podle níž zámeček s pozemkem v centru zůstane městu. Dominikáni dostanou pozemky mimo centrum, které byly v minulosti na obec převedeny. Jsou uvnitř parcel, které se řádu vrátily v restitucích.

"Máme velkou radost, že se několikaměsíční jednání povedlo vyřešit ke spokojenosti obou stran," řekl dnes ČTK starosta obce Tomáš Smrčka. Zámečku, který podle dominikánů přešel na obec spornou cestou, se řád domáhal soudně už před přijetím zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Po schválení zákona dominikáni žalobu na určení vlastnictví zámečku stáhli a v zákonné lhůtě o něj požádali. Loni se opět obrátili na soud, aby posoudil, jak má být otázka všech sporných nemovitostí v Řevnicích, tedy nejen zámečku, vypořádána podle restitučního zákona. Zámeček podle státu přešel na město Řevnice s nabytím účinnosti zákona o obcích v květnu 1991, dominikáni to ale zpochybňovali. Uváděli ale, že stejně jako vedení města upřednostňují dohodu bez soudu. Vyjádření dominikánů k dohodě se ČTK nepodařilo získat.

Po osmi měsících od podání poslední žaloby byla koncem srpna dohoda mezi městem a dominikány podepsána, uvedl Smrčka. Dohoda podle něj podléhá schválení vkladem do katastru - tam by změny měly být zapsány do konce září či počátkem října. V zámečku sídlí základní umělecká škola, o kterou nechtělo město přijít.

Zámeček v Řevnicích byl jako součást statku majetkem pražských dominikánů od roku 1896 a sloužil především jako správní budova a pro letní pobyty studentů řádu. Za druhé světové války tam dominikáni přesunuli z Prahy internát, který vedli, aby chránili středoškolské studenty před nebezpečím. Dokonce i po násilném zabrání klášterů v roce 1950 zůstal zámeček oficiálně majetkem kláštera, uvádějí dominikáni.

Podstata novodobého sporu podle dominikánů spočívala v rozdílném chápání dvou restitučních právních předpisů, a to restitučního zákona ve prospěch obcí z roku 1991 a nové normy ve prospěch církví z roku 2012.

Ta vstoupila v platnost začátkem roku 2013 a církve měly rok na podání žádostí o majetek, o který přišly v době komunistického režimu. Podaly jich několik tisíc, soudy nyní řeší stovky žalob na určení vlastnictví ve sporných případech. Podle zákona totiž lze vydávat jen majetek, který byl v době jeho přijetí ve vlastnictví státu. Za majetek, který nelze vydat, se vyplácí finanční náhrada.

Finanční náhrady budou vyplaceny v hodnotě 59 miliard korun, a to ve 30 ročních splátkách. K této sumě se připočte inflace. V zákoně je též postupné odstřihnutí placení církví přes státní rozpočet.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře