Vatikán odtajní své archivy týkající se diktatury v Argentině

"Jde o důležitý posun," přivítala oznámení o odtajnění archívů Hebe di Bonafiniová, zakladatelka organizace Matky z Květnového náměstí, která pátrá po dětech zmizelých za diktatury. "Ale to, že kněží brali úplatky od diktátorského režimu, který nám bral děti, už víme," dodala Bonafiniová.

Mlčení církve za diktátorských režimů v Latinské Americe v 70. letech je podle deníku El País velkou skvrnou na církevní historii, zejména v Argentině a Chile. Arcibiskup Buenos Aires Mario Poli ale církev hájí. "Udělali jsme, co jsme museli udělat," uvedl Poli. Na otázku proč odtajnění trvalo 40 let řekl, že důležité je, že to Vatikán vůbec udělal, a to dříve než po 70 letech, jak je obvyklé.

Poli také připomněl, že katolická církev v roce 2000 požádala o odpuštění za mlčení či účast mnohých svých členů ke zločinům diktatury v Argentině. "V různých dobách naší historie jsme byli shovívaví k totalitním postojům a porušování demokratických svobod," prohlásila podle deníku El País tehdy církev ke své roli za diktatury.

Katolická církev v úterý oznámila, že archívy k argentinské diktatuře zveřejní "brzy". Učiní tak, až dokončí jejich digitalizaci. Zveřejnění archívu slíbil už dříve papež František, občanským jménem Jorge Bergoglio, který sám pochází z Argentiny. Již před lety ho někteří obvinili, že neochránil a v podstatě vydal napospas eskadrám smrti dva jezuitské kněží v roce 1976. František, který tehdy v Argentině vedl jezuitský řád, obvinění odmítá. Podle listu El País není jasné, zde mezi dokumenty chystanými k odtajnění, budou i informace o tomto případu.

Spoluvinu na zločinech diktatury odmítl i šéf argentinské biskupské konference José María Arancedo. "O spoluvině nemůžeme hovořit. Je jisté, že v některých případech církev neudělala vše, co mohla, a za to jsme se omluvili," uvedl Arancedo. A připomněl, že i v řadách církve bylo mnoho osob režimem perzekvováno.