České feministky vyjadřily solidaritu s ruskými ženami kvůli změnám v zákonu o domácím násilí

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 27. ledna 2017 14:18 Praha, Moskva -

Ve středu 11. ledna přijala Státní duma v Rusku v prvním čtení návrh změny zákona o domácím násilí, ve kterém je zbití “blízkého příbuzného” označováno za trestný čin. Jedná se o zákon umožňující trestat pachatele, kteří se dopustili násilí na svých rodičích, sourozencích, dětech, manželkách a manželech a blízkých příbuzných. Článek č. 116 ruského trestního zákona tak ve svém znění definuje blízké členy rodiny a za prokázané násilí je možné pachatele odsoudit až ke dvou letům vězení. Podle navrhovatelů pozměnění zákona by již domácí násilí nemělo být zhodnoceno  jako trestný čin, ale jako přestupek, za který hrozí pokuta. Proti tomuto návrhu protestovala v Praze před ruskou ambasádou i malá skupina českých křesťanských feministek a o svém protestu informovala média.

Pro mnohé obyvatele a obyvatelky je tento zákon nutným opatřením, neboť podle ruských aktivistek bojujících za ženská práva zemře v Rusku ročně až 10 000 žen na důsledky domácího násilí a podle oficiálních statistik ruské vlády téměř 40 procent všech trestných činů tvoří právě násilí v prostředí domova, stojí v prohlášení skupiny českých žen.

Návrh na dekriminalizaci má většinovou podporu dumy

Jak dále uvádějí, lednový návrh na zmírnění zákona byl pak ve Státní dumě odsouhlasen téměř jednohlasně, stejně tak jeho druhé čtení 20. ledna a jeho třetí čtení na konci ledna se tak mnohými aktivistkami a aktivisty v Rusku očekává s velkými obavami. Ruští poslanci tak podle názoru protestujících opět ukazují svou tradicionalistickou tvář, která v podstatě nemá daleko od libertarianismu. Zákonodárkyně Yelena Mizulina – která je mimochodem zodpovědná také za zákon zakazující médiím distribuovat „propagandu netradičních sexuálních vztahů“ – se pokoušela znění zákona proti domácímu násilí změnit již v létě 2016. Prioritou Státní dumy se toto téma však stalo až po intervenci Vladimira Putina.

Ruský prezident je velkým obhájcem tradiční rodiny. Dekriminalizace domácího násilí tak podle něj má zamezit rozvrácení rodinných vztahů, ke kterým po uvěznění dochází. Takto se současné kroky Dumy vysvětlují oficiálně. Neoficiálním vysvětlením takového kroku je ale podle skupiny protestujících žen  současná situace ruské společnosti, která se propadá do čím dál tím horší ekonomické a sociální krize, obyvatelstvo chudne a mnoho lidí přichází o práci. Ruští politici si uvědomují, že se tento vývoj v průběhu dalších let nezmění, proto se pokoušejí vyhnout přeplněným věznicím v důsledku násilí plynoucího z frustrace obyvatelstva. Česká televize ale uvádí i jiné důvody a upozorňuje, že kriminalizaci lehčích forem násilí kritizovala rodičovská sdružení kvůli obavám, že rodiče půjdou na dva roky do vězení i za plácnutí dítěte.

Na 27. ledna chystaly ruské feministické aktivistky pochod Moskvou, během kterého chtějí dát najevo nesouhlas se zrušením článku č. 116. Vláda jim však demonstraci nechce povolit, proto se termín setkání prozatím posunul na 4. února. Kromě protestů také připravují podpůrnou síť kontaktů, na které se bude možné obrátit ve chvíli, kdy bude oběť domácího násilí hledat pomoc či útočiště před násilníkem, dodávají křesťanské feministky ve svém prohlášení.

Duma novelu zákona definitivně schválila a dekriminalizovala lehči formy násilí

Podle České televize ruská Státní duma nakonec definitivně odsouhlasila novelu zákona, která dekriminalizuje lehčí formy domácího násilí. První případ násilí v rodině bez vážné újmy na zdraví tak bude posuzován jako pouhý přestupek. Lidem už nebudou hrozit dva roky za mřížemi, ale maximálně jen 15 dnů ve vazbě. Zákon o domácím násilí poslanci zpřísnili v červenci loňského roku.  Nově tak facky nebo pohlavky trestným činem nebudou. Jako trest budou ukládány třeba pokuty, prospěšné práce nebo maximálně 15 dnů za mřížemi. Závažnější prohřešky by stále spadaly do kriminální kategorie a pachatelům by hrozil žalář. Také druhý podobný případ bude už posuzován jako trestný čin. Kritici legislativy ale takový přístup odmítají. Násilí, které nenechává stopy, někdy může i přesto změnit život oběti v peklo, konstatovala podle webu ČT 24.cz novinářka listu Novaja Gazeta Olga Bobrovová.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře