
Ilustrační foto: Nedávno nalezený fragment reliéfu Krista v Getsemanské zahradě z kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze
Autor: facebookový profil Centra teologie a umění / Petr Neubert
Tradiční Popelec umělců se na Popeleční středu večer konal v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze u Karlova mostu. Začal uvedením loutkové divadelní hry, kterou napsal v roce 1943 čtrnáctiletý vězeň terezínského ghetta a již nastudovali studenti pražského gymnázia. Bohoslužbu s udílením popelce poté sloužil Tomáš Halík. Závěr setkání patřil představení gotického fragmentu reliéfu Krista v Getsemanské zahradě.
Maličký, ale působivý, šest století starý zlomek výzdoby někdejšího kostela sv. Klimenta byl zcela náhodně nalezen v loňském roce. Nálezce místní kaplan a jezuita Petr Vacík "Krista málem vyluxoval", jak uvádí deník Blesk. Kostel sv. Klimenta stával ve středověku na místě dnešního kostela Nejsvětějšího Salvátora. Historici umění reliéf považují za jeden z nejvýznamnějších objevů středověkého umění za posledních deset let. Protože zobrazuje Krista v Getsemanské zahradě ve chvíli usebrání a rozjímání před blížícím se utrpením, mohl by pro věřící podle Halíka být průvodcem letošního postního období.
Popelcem umělců se čeští katolíci od roku 1996 v tomto chrámu hlásí k západoevropské tradici vzniklé v Paříži při bohoslužbě za umělce padlé v první světové válce. V různých formách se tato tradice postupně stala součástí duchovního a uměleckého života řady evropských zemí.
Popeleční středou vstoupili věřící do čtyřicetidenního postního období. Kajícnost je vyznáním viny a hříchu a vůle vnitřně se očistit. Tímto dnem by měly skončit muziky, taneční zábavy, hlučné svatby, zabíjačky a hodování. Podle tradice se uzavřelo nejbujnější období roku - vesnický masopust a s ním příbuzná městská plesová sezona. Nicméně to řada obcí i měst nerespektuje a např. tuto sobotu plánují masopust ve Štětí na Roudnicku.


