Podmínka pro Bartoše za protižidovský text v Polné platí

Jihlavský soud ve stejné věci uznal vinným i někdejšího místopředsedu Ladislava Zemánka, u něj ale pro projevenou lítost a sebereflexi upustil od potrestání a rozhodnutí v jeho části se stalo pravomocným už dříve.

"V prvotním řízení bylo postupováno důsledně, lze konstatovat, že řízení nebylo zatíženo žádnými podstatnými vadami," uvedl dnes soudce Adam Kafka.

Bartoš a Zemánek vytvořili a nechali u hrobu Anežky Hrůzové v Polné text s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist. Hrůzová byla v roce 1899 zavražděna. Zločin na konci 19. století vyvolal v zemi protižidovské nálady. Na ceduli připevněné na oficiální informační tabuli byl text: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Text pak publikovali na veřejně přístupných internetových stránkách.

Bartoš dnes k soudu dorazil, až když soudce odůvodňoval usnesení, podle obhájce uvízl obžalovaný v koloně na dálnici. "Je to zpolitizovaný proces od samého začátku. Já mám dokonce dva procesy, oba dva jsou politicky motivované. A nejlepším důkazem, že jsou politicky motivované, je to, že vy jako novináři máte text obžaloby a máte informace z policejního spisu, zatímco já, ani můj advokát tento text neobdrželi," řekl novinářům po jednání Bartoš. Doplnil, že samozřejmě podá dovolání.

Bartoš podle obžaloby vyvracel existenci plynových komor v nacistických koncentračních táborech. Podle obžaloby tvrdil, že Židé nadsazují počet židovských obětí usmrcených za druhé světové války. Ve svých projevech a článcích Bartoš podle spisu podsouval negativní pohled na Židy, obdobně se vyjadřoval o imigrantech z Blízkého východu a severní Afriky.

Protižidovsky laděný text muži zanechali u hrobu Hrůzové předloni v březnu. Soud je loni v březnu trestním příkazem nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Obvinění podali proti trestnímu příkazu odpor, proto se v Jihlavě konalo hlavní líčení.

Na oba muže podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno. Policie následně za pomoci odborníka na extremismus dospěla k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Sousloví "konečné řešení židovské otázky" používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.

Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako hilsneriáda, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.