Křesťané na celém světě si dnes připomínají vzkříšení Krista

Domácí zpravodajství / kir / ČTK, red. / 16. dubna 2017 8:57 Praha -

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě předsedal slavnostní liturgii pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. V zaplněném chrámu vyzdobeném bílými květinami zdůraznil, že smrtí život nekončí.  "Existuje tušení, že smrtí život nekončí a že po smrti by to mělo být lepší," řekl Duka a dále uvedl, že křesťanská víra ve vzkříšení "není pohádka a mýtus, ale svědectví opravdových lidí". 

Kardinál také připustil, že mezi svědectvími evangelistů jsou rozpory, ale všechna se shodují v tom, že Kristus vstal z mrtvých. Různé výklady evangelií dal do souvislosti s dnešními sdělovacími prostředky. "Máme zaručené zprávy, ale nevíme, kde bomba spadla a koho zabila," podotknul.

Netradičně pak oslavila Velikonoce na Hradčanském náměstí před branou Pražského hradu více než stovka mladých lidí. Shromáždění s názvem Oslava Velikonoc tancem Vzkříšení uspořádalo Křesťanské společenství Praha. Nacvičené choreografii tleskaly davy přihlížejících, mezi kterými převažovali zahraniční návštěvníci.

Letos se ale nekonaly tradiční pašijové hry, které zobrazují život a smrt Ježíše a na různých místech Hradu se konaly s přestávkami od 90. let. Důvodem je podle pražského arcibiskupství "množství administrativních a bezpečnostních překážek. Správa Pražského hradu ale podle svého mluvčího Davida Šebka s jejich konáním souhlasila.

Na tom, že se Velikonoce slaví vždy v neděli po prvním jarním úplňku, se shodl koncil ještě nerozdělené církve v roce 325. Termín svátků proto kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Protože pravoslavná církev nepřijala gregoriánskou reformu kalendáře a používá stále juliánský kalendář, většinou slaví Velikonoce v jiném termínu než západní církev. Pravoslavné Velikonoce se slaví většinou o týden později. V letošním roce se výpočet Velikonoc shodl podle obou kalendářů a tak celý svět je slaví společně. 

Po neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pro většinu ostatních jsou Velikonoce oslavou příchodu jara. Na Velikonoční neděli obvykle dívky malují vajíčka na pomlázku, s níž chlapci chodí v pondělí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Důležitá je i příprava velikonočního pečiva. V Česku se pečou velikonoční bochánky neboli mazance, které jsou z kynutého těsta, obrazně připomínajícího nabývání hodnot. K velikonočním specialitám patří také jidáše a nádivka.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře