Bohoslužba připomene vysvěcení katedrály a proces blahořečení kardinála Berana
Domácí zpravodajství / kir / / 12. května 2017 9:16Ilustrační foto: pohled do chóru svatovítské katedrály
Autor: Wikipedia.org / Aconcagua / Creative Commons
V katedrále svatého Víta bude dnes od 18:00 slavena bohoslužba k výročí posvěcení tohoto chrámu. Po dlouhé době, kdy byla stále rozestavěným torzem, byla dostavena až počátkem 20. století a vysvěcena 12. května 1929. U příležitosti výročí bude vyznamenáno několik osobností a ukončí se diecézní proces blahořečení kardinála Josefa Berana.
Eucharistické liturgii bude předsedat pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Bohoslužba bude tlumočena do českého znakového jazyka i do mezinárodního znakového systému pro početnou skupinu neslyšících, uvádějí stránky pražského arcibiskupství.
Kardinál Josef Beran (1888 až 1969) je vedle Josefa Toufara českou osobností, která má k blahořečení pravděpodobně nejblíže. Proces jeho beatifikace začal v roce 1998. Beatifikace, tedy blahořečení, předchází kanonizaci, tedy svatořečení, někdy i po delším časovém odstupu. Rozlišují se dvě etapy: proces v diecézi, v níž dotyčný adept katolického vyznání zemřel, a pak proces ve Vatikánu.
Beran se roku 1946 stal pražským arcibiskupem po návratu do vlasti z koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl Státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci. Do roku 1963 byl Beran internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. V únoru jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma, cesta ale znamenala vyhoštění.
V Římě se Beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, kde pronesl zásadní projev o svobodě svědomí. Když v květnu 1969 zemřel, nepovolili českoslovenští komunisté převoz jeho těla do vlasti. Na přání papeže proto byly Beranovy ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové. Beran je jediným Čechem tam pohřbeným.
Katedrála svatého Víta se středověkými základy dlouho zůstávala rozestavěná, až 1. října 1873, při oslavě 900 let biskupství, položil kardinál Schwarzenberg základní kámen k její dostavbě. O tu se postarali Josef Ondřej Kranner, Josef Mocker a Kamil Hilbert. Slavnostní vysvěcení se konalo v neděli 12. května 1929 a chrám pak byl oficiálně otevřen 28. září 1929. Symbolickou tečkou za dostavbou katedrály na Pražském hradě má být vybudování nových varhan, které by se měly rozeznít na podzim 2019.
Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Související zprávy a články
V katedrále v Plzni je dárcovský terminál pro příspěvky na chod chrámu
4. 10. 2021 19:26Soud začal projednávat spor o sousoší svatého Vojtěcha, Radima a Radly
Aktuální zprávy
3.10.2024 0:01Biskup František Radkovský slaví životní jubileum
2.10.2024 23:58Papež František zahájil 2. října synodu, celosvětové setkání zástupců katolické církve
1.10.2024 21:56Úspěch FPÖ v nedělních volbách vyvolává v rakouské židovské komunitě obavy
Diskuze k zprávě
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010