Přes milión Poláků má v sobotu vytvořit „růžencový“ řetěz kolem celé země i proti údajné islamizaci

Ze světa / kir / Vlastní zpráva / 22. září 2017 15:01

Polsko - Zhruba 1,5 miliónu katolických věřících, a možná i víc, se podle serveru Novinky.cz chystá 7. října vytvořit živý řetěz kolem státní hranice, která měří 3511 kilometrů. Lidé s růžencem se přitom chytnou za ruce a budou se modlit ve snaze ochránit zemi před hrozbou šířící se islamizace a podle organizátorů také proti oddělování se Západu od křesťanských kořenů. 

Akce, kterou údajně podporuje episkopát a 22 diecézí, ovšem naráží na tvrdý odpor kritiků. Ti označují podobné aktivity za snahy izolovat Polsko od Evropy a vrátit ho do středověku. Kritické hlasy proti aktuálnímu dění v polské společnosti zaznívají i z církve. Jde ale zřejmě jen o menšinový proud.

Růženec na hranicích

Projekt, který jeho organizátor Maciej Bodasiński nazval Růženec na hranicích, nezapře mimořádnou náročnost na logistiku a připravuje se už několik měsíců. Věřící, kteří vytvoří živý řetěz kolem Polska, se 7. října nejprve setkají ve 319 kostelích po celé zemi, které se nacházejí poblíž státní hranice. Po slavnostní mši se z nich přesunou do čtyř tisíc modlitebních zón přímo na hranicích se sedmi sousedními státy.

„Od 14. do 15. hodiny se držíce za ruce budeme modlit proti islamizaci a teroristickým útokům, které se šíří v Evropě, ale také proti stále více zjevnému oddělování se Západu od křesťanských kořenů,“ řekl Bodasiński podle týdeníku W Sieci Prawdy.  A jak také uvedl v rozhovoru pro televizi Telewizjarepublika, Poláci mají překonat i hranice svého hříchu. Kampaň má své internetové stránky s podrobnými informacemi, jak je možné se připojit.

Akce má název Růženec na hranicicích a připadá na měsíc říjen, který je tradičně zaměřený právě na tuto formu modlitby. Papež Pius V. na památku  vítězství nad Turky v námořní bitvě u Lepanta ustanovil svátek Panny Marie Růžencové, který se 7. října slaví dodnes. Na tento den připadá i polská hraniční akce. Vítězství u Lepanta bylo považováno za zázrak. Katolíci věří, že zvítězili díky modlitbě růžence a přímluvě Panny Marie, například se nečekaně změnil směr větru v neprospěch Osmanského loďstva. Nicméně příčinou úspěchu křesťanského tábora mohlo být i modernější vojenské vybavení a svobodný status vojáků na jejich straně. Řada kritiků spojení teto akce s výročím středověké bitvy kritizuje, jak uvádí např. Deník.cz. Podle politologa Mariána Sekeráka růženec dnes skýtá možnost přemýšlet o Marii také trochu jinak, jak uvedl v článku pro Magazín Christnet.  Jiné církve, zejména protestantské, tento způsob modlitby ve svém účení nemají.

Polsko a náboženské či národnostní menšiny

Podle krakovského sociologa Konrada Pedzwiatze Poláci patří k nejvíce islamofobním národům v Evropě. "Potvrzuje to i fakt, že skutečný počet muslimů žijících v Polsku nadhodnocují až 70násobně,“ zdůraznil ve své analýze Pedzwiatz. Poláci si podle průzkumů myslí, že muslimové tvoří sedm procent polské společnosti, avšak ve skutečnosti je jich sotva 0,1 procenta, což ukazuje, že se bojí „nepřítele vymyšleného a v Polsku v podstatě nepřítomného“, citují Novinky polského sociologa.

Polská společnost je dnes národnostně i nábožensky velmi kompaktní, ale nebylo tomu tak vždy. Před válkou v zemi žilo 3,5 miliónu Židů a např. ve Varšavě tvořili 30% obyvatel. Velká většina nepřežila holokaust, ale již před válkou se stupňoval antisemitismus i ze strany Poláků. Nachází se zde také největší židovský hřbitov v Evropě, který je dnes postupně upravován do původní podoby.

Slova papeže Františka a kardinála Dominika Duky z těchto dní

V souvislosti této zprávy lze citovat aktuální slova papeže Františka, která pronesl při páteční audienci národních ředitelů sekcí pro migraci, kteří se v Římě účastní setkání organizovaného Radou Konference evropských episkopátů (CCEE). "Drazí bratři a sestry, neukrývám své obavy z projevů netolerance, diskriminace a xenofobie, s nimiž se setkáváme v různých oblastech Evropy. Motivovány jsou často nedůvěřivostí a obavou z jiného, odlišného a cizího. Ještě více mne znepokojuje smutné konstatování, že naše katolické komunity v Evropě nejsou prosty těchto obranných a odmítavých reakcí, které jsou ospravedlňovány blíže nespecifikovanou „morální povinností“ zachovat původní kulturní a náboženskou identitu".

Podle serveru Křesťan dnes se papež tento týden také setkal s generálním sekretářem Světové ligy muslimů Muhammadem Al-Issou. Oba představitelé ve vzájemném rozhovoru konstatovali, že náboženství a násilí jsou neslučitelné. 

Kardinal Dominik Duka pak v těchto dnech pronesl několik kázání a projevů v souvislosti s národní katolickou poutí do Fátimy  a připomněl i to, že mariánský kult nepřináší jen emoce a citové naplnění, ale staví ohroženého člověka na nohy, dává odvahu nerezignovat a nevzdávat se, i když reálný pohled budí dojem ztracených zápasů. "Panna Maria nás povolává v dějinách k heroickým zápasům: 1456 u Bělehradu, 1571 u Lepanta, 1683 u Vídně. Láska a odvaha spojená s nadějí a vírou vlastní tomuto mariánskému kultu, jsou klenotem naší víry katolicismu, o který se nemůžeme nechat okrást," řekl Duka v kázání na poutním mariánském místě Panny Marie Těšitelky zarmoucených v Kevelaer v Německu.

 

Zpráva o průběhu růžencové modlitby

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře