Prahou projde procesí s palladiem, předznamená svátek sv. Václava

Průvod se zastaví také u sídla magistrátu, aby vyprosil požehnání zastupitelům k pokorné a moudré službě lidu. Všem lidem pak budou chtít účastníci procesí vyprosit moudrost při rozhodování v nadcházejících parlamentních volbách. Průvod skončí po 17:00 u sochy svatého Václava na Václavském náměstí modlitbou pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky.

Palladium původně soška bohyně Athény

Palladium země české, kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem, podle legendy darovala sv. Václavu jeho babička sv. Ludmila, která ho prý dala zhotovit na radu sv. Cyrila a Metoděje. Český kníže jej nosil celý život na prsou až do svého skonu.

Palladiem nazývali ve starověkém Řecku dřevěnou sošku bohyně Pallas Athény, přenesenou podle báje z Tróje, která symbolicky zajišťovala ochranu města. Tento výraz se začal později používat k označení obrazů, reliéfů nebo soch, které měly ochrannou funkci.

Stará Boleslav nejstarší poutní místo v Čechách

Milostný reliéf palladia byl podle tradice uchováván v kostele Panny Marie na staroboleslavském předhradí, o kterém se zmiňují již raně středověké prameny. Duchovní význam Staré Boleslavi stoupal po založení Kolegiátní kapituly knížetem Břetislavem I. (po roce 1039), a byla to právě kapitula, která vedle místa mučednické smrti sv. Václava pečovala podle tradice také o mariánský kult. Stará Boleslav je tak považována za nejstarší mariánské poutní místo v Čechách.

Od husitských válek význam Staré Boleslav upadal, i když jako poutní místo spojené se sv. Václavem uznávaným i utrakvisty nezaniká ani v dobách reformace. První zmínky přímo o mariánských poutích ke staroboleslavskému reliéfu, máme zachyceny od 2. poloviny 16. století. Nedlouho poté je začali podporovat jezuité z Klementinské koleje. 

Reliéf palladia jako symbol boje proti protestantismu a poněmčení

Na sklonku panování císaře Rudolfa II., v době náboženských sporů protestantů s katolíky a krátce poté, co císař vydal 9. července 1609 Majestát, zajišťující protestantským stavům a jejich poddaným (hlásícím se k Jednotě bratrské, luterství a kalviniství) v Čechách náboženskou svobodu, zorganizovali dva horliví jezuité, P. Colens a P. Cristecius, velkolepé procesí do Staré Boleslavi k reliéfu Bohorodičky s Ježíšem o záchranu katolické víry a vlasti před protestantismem (katolíci tehdy tvořili zhruba 10 % obyvatelstva) a poněmčením, a dne 18. srpna 1609 byl tento reliéf jako symbol katolických Čech prohlášen Palladiem země České – to znamená záštitou, ochranným obrazem vlasti.

Na konci třicetileté války se ho zmocnili Švédové. Darovali ho do Vídně, odkud bylo roku 1650 v triumfálním průvodu přeneseno do Prahy a odtud pak definitivně do Staré Boleslavi. Při slavnostním uvítání v Čechách byl reliéf oslavován jako Palladium země České. Reliéfu je připisována ochranná moc nad českými zeměmi. Dnes je trvale umístěn ve Staré Boleslavi a pouze výjimečně se vystavuje.