Portrét Galileo Galileiho od malíře Ottavio Leoniho
Autor: wikipedia.org / Wikipedia Commons
"A přece se točí," zvolal prý italský učenec Galileo Galilei poté, co ho katolická inkvizice pod hrozbou upálení donutila v roce 1633 odvolat své poznání, že Země se točí kolem Slunce. Vědec, který s mnoha objevy z oblasti gravitace nebo astronomie značně předběhl dobu a narušil tak geocentrické chápání středověké církve, byl před 25 lety, 31. října 1992, s konečnou platností rehabilitován. Rehabilitoval jej papež Jan Pavel II. po třináctileté práci zvláštní komise.
Astronom, fyzik a matematik Galileo Galilei se narodil v únoru 1564 v Pise ve zchudlé patricijské rodině, nejprve studoval medicínu, později matematiku a fyziku, kterým se pak věnoval až do své smrti. Jeho záběr byl obdivuhodně široký - věnoval se Archimédovu učení a sestrojil hydrostatické váhy, objevil neměnnost doby kyvu kyvadla, což později využil v kyvadlových hodinách, studoval zákony pádu, zákony o stejnosměrném pohybu a setrvačnosti, odhalil i zákon akcelerace. Zabýval se také mechanikou.
Šikmou věž v Pise proslavil házením železných kulí při dokazování zákona o zemské přitažlivosti. Též univerzitní učitel a badatel sestrojil vlastní "přístroj na přibližování dálky", jímž si otevřel okna vesmíru. V roce 1632 napsal tištěný dialog o obou slunečních soustavách, v němž geocentrismus rozcupoval na kousky. To se inkvizici pranic nelíbilo a jeho hlavní dílo Rozhovory o dvou velkých světových soustavách ptolemaiovské a koperníkovské (1632) označili inkvizitoři za kacířské. Vyděšený starý muž hned v následujícím roce své učení odvolal. Zemřel 8. ledna 1642 v Arcetri téměř slepý - tak zaplatil za objev slunečních skvrn.
