Bílá Hora 397 let po bitvě. Křesťané se sešli k ekumenickým nešporám

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 8. listopadu 2017 23:52

Praha - Bílá Hora - Ke společným ekumenickým nešporám se sešli křesťané z několika církví na sklonku nedělního dne v poutním areálu Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, aby si v předstihu připomněli výročí bělohorské bitvy, které připadá na dnešní den 8. listopadu.  Shromáždění se konalo i u příležitosti 500. výročí reformace a vystoupení Martina Luthera.

Nešpory uvedla místní sestra benediktinské komunity Stanislava Francesca Šimuniová, řádu, který na Bílé Hoře působí. Podle Šimuniové se ekumenická připomínka bělohorské bitvy konala již po několikráte, ale poprvé formou nešpor - tradiční večerní modlitby církve, která je běžná zejména v klášterních komunitách. „Těší mě, že o nešpory mají často zájem i evangelíci“, uvedla sestra Francesca a připomněla též zesnulého kardinála Miroslava Vlka, který ještě minulý rok byl na bělohorské vzpomínce přítomen. Po společném čtení žalmů, které neodmyslitelně k večerní modlitbě církve patří, pronesl úvahu nad zamyšlením Martina Luthera o Panně Marii farář blízkého sboru Českobratrské církve evangelické a člen synodní rady Pavel Pokorný. Promluvu z patra pronesl i emeritní biskup plzeňský a předseda Rady ČBK pro ekumenismus František Radkovský. Věnoval se reflexi setkání Marie a Alžběty.  Promluva byla dokonalá, ale některým účastníkům vadila její délka, vzhledem k tomu, že nešpory mají být tradičně spíše jen krátkou večerní modlitbou. Mezi ekumenickými hosty byl i starokatolický biskup Pavel Benedikt Stránský.

Po skončení pobožnosti v kostele se účastníci přesunuli ke hrobu padlých v bitvě z 8. listopadu 1620, v němž leží „vítězové“ i „poražení“ a který se dnes nachází v poutním areálu v těsném sousedství kostela Panny Marie Vítězné. Na místě bylo zapáleno mnoho světel a zakončena bohoslužba společnou modlitbou a požehnáním.

Ke stejnému pořadu nešpor se sešli evangelící dnes večer na Českolipsku v Novém Boru přesně v den výročí bitvy. Nešpory se zde evangelíci modlili spolu s členy Církve československé husitské několik let pravidelně vždy první středu v měsíci a tuto ekumenickou tradici chtějí obnovit.

Bitva nevelkého rozsahu na Bílé hoře roku 1620 kontrastuje s obrovskými důsledky, které měla pro dějiny Českých zemí. Olivier Chaline, autor česky vydané publikace k tématu říká, že tato bitva „rozděluje české dějiny ve dví“. V národní paměti je počátkem „doby temna“ a romantickou představu o porážce národa, který čekal několik staletí na svou svobodu, si ve školách osvojovalo několik generací žáků. Tento mýtus ovšem vychází z představ, které nejsou tak zcela jasné. Kdo byli vítězové a kdo poražení? Jsme národem Husovým? Znamenala Bílá hora germanizaci? Důležitější než tyto otázky však je, zda o těchto tématech dnes dovedeme společně hovořit, a především, zda jsou tyto otázky pro nás ještě vůbec důležité, uvedl autor publikace.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře